Býk

Býk patří mezi nejstarší pojmenovaná souhvězdí v dějinách lidstva. Pro starověké národy byl Býk prvním jarním souhvězdím, a tak není divu, že mu připisovaly zvláštní pozornost. Jeho spatření na východě před svítáním znamenalo příchod jara. Již u Pindara se můžeme dočíst, že Hélios, bůh Slunce, byl neúnavným vozatajem, který řídil býčí spřežení (u pozdějších autorů ho vyměnil za oře). Stejně tak nelze opomenout, že nejstarší řecké obyvatelstvo, Kréťané, si svého nejvyššího boha spojovali s býkem. Později jako býka ztělesňovali i Dia. Býčí podoba Dia se nám dochovala i ve svou krétských příbězích.

Vyprávělo se, že Zeus spatřil Európu, když trhala na pobřeží kvítí. Přistoupil k ní v podobě býka a unesl ji. Býk nebyl jen tak obyčejné zvíře. Básníci o něm říkali, že jeho dech voní šafránem. Vyzařovalo z něho bezpochyby zvláštní kouzlo, neboť Európé mu usedla ochotně na hřbet a nechala se přenést přes moře, držíce přitom rybu, květinu či révovou ratolest. Tak dorazili na Krétu, kde se konala svatba v diktajské jeskyni. Traduje se, že v Gortyni se v koruně platanu ZeusEurópou spojil, ovšem nikoli v podobě býka, nýbrž orla. Poznamenejme, že v  krétském příběhu je Diem míněn starý bůh slunce. Byl to bůh nebe ve své temnější tváři jakožto bůh noční oblohy, neboť se můžeme dočíst, že Európiným chotěm se na Krétě stal král Asterion nebo Asterios, tedy Hvězdný bůh. Tak nazývali Kréťané svého býčího boha nejen jako otce králů, které porodila Diovi Európé, nýbrž také jakožto syna téhož rodu, který se zrodil v podobě býka. Uváději se tři Diovi a Európini synové: jedním z nich byl lycký král Sarpédón, který přišel z Kréty do Malé Asie, druhým byl Minós, moudrý pozemský král a krétský zákonodárce, a třetí spravedlivý Rhadamanthys, který panoval na ostrovech Blažených.

Druhý příběh bude vyprávět o králi Mínóovi a jeho manželce Pasifaé. Pasifaé, „Všem svítící”, byla dcera Héliova a Perseidina, byla často uctívána jako bohyně Měsíce. Vyprávělo se, že se Pasifaé zamilovala do divukrásného, zářivě bílého býka, kterého poslali na Krétu bozi, Poseidón nebo Zeus, a to proto, že buď přišel z moře, anebo to byl přímo Zeus. Pro Kréťany byl býk ztělesněním jejich nejvyššího boha. Pasifaé se zamilovala do skutečného býka. Od Daidala si nechala zhotovit dutou krávu a schovala se do ní. Býk se dal oklamat a zplodil s královnou Minótaura, „Minóova býka”, jménem Asterios, dítě s býčí hlavou, které museli skrývat. Vyrostlo v labyrinthu, stavbě plné bludných cest, kterou si Daidalos k tomuto účelu vymyslil. Nakonec Athéňan Thésus býkočlověka usmrtil. Ale to je již jiný příběh o  Théseovi a Ariadně.



Souhvězdí Býk Pravěké malby býka
Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 4126krát.

Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (astronomia.zcu.cz/hvezdy/nazvoslovi/343-byk)
Nahrávám...