Katalogy > Messierův katalog > NGC 224, Andromeda – M31

NGC 224, Andromeda – M31PředchozíNásledující


Jít na M Objekt: M31

Souhvězdí: Andromeda
Typ objektu: Spirální galaxie
NGC: 224


Hvězdná velikost: 3,4 mag
Rektascenze: 00h 42m 12s
Deklinace: +41° 16'
Vzdálenost: 889 kpc (2 900 kly)
Průměr: 178 x 63 úhlových minut

Galaxie Andromeda, M31, je při ideálních pozorovacích podmínkách viditelná i pouhým okem, a proto ji již v roce 964 znal a popsal perský astronom Abd-al-Rahman Al-Sufi. R. H. Allen uvádí, že M31 byla rovněž zaznamenána na holandských hvězdných mapách z 15. století. Charles Messier, který 3. srpna 1764 M31 zahrnul do svého katalogu, pravděpodobně nevěděl o těchto dřívějších záznamech. Domníval se tedy, že M31 objevil Simon Marius, jenž byl první, kdo v roce 1612 poskytl bližší popis tohoto objektu. Giovanni Batista Hodierna rovněž nevěděl o předešlých zmínkách o M31, a proto se v roce 1654 považoval za jejího objevitele. Edmond Halley připisoval objev této „mlhoviny“ francouzskému astronomovi Ismail Bouillaudovi, který ji pozoroval v roce 1661. Ten se však zmiňoval o neznámém astronomovi, který ji pozoroval již o 150 let dříve než on sám. Andromeda je nejbližší velkou galaxií k naší Galaxii a předpokládá se, že se jí do jisté míry podobá. Obě společně dominují Místní skupině galaxií.

M31 M31 M31 M31
M31 M31 M31 M31
M31 M31 M31 M31

Dlouho se věřilo, že „Velká mlhovina Andromeda“ je nejbližší mlhovinou. William Herschel zpočátku věřil, že její vzdálenost nepřesáhne 2 000násobek vzdálenosti Siria (5,2 kpc). Později uvedl, že ji viděl jako „vesmírný ostrov“ podobný Galaxii ve vzdálenosti 850krát větší než vzdálenost Siria. William Huggins byl první, kdo pomocí spektroskopie poznal rozdíl mezi plynnými mlhovinami a „mlhovinami“, které dnes označujeme jako galaxie. V. M. Slipher z Lowellovy observatoře v roce 1912 změřil radiální rychlost M31 a zjistil, že jde o největší rychlost, která byla kdy změřena (300 km.s-1). Již tento fakt prokazoval, že se jedná o objekt galaktického typu. Edwin Hubble v roce 1923 objevil v M31 první proměnnou hvězdu typu delta Cep, pomocí níž stanovil intergalaktickou vzdálenost a prohlásil, že M31 je skutečně galaxií. Jelikož nevěděl o dvou typech proměnných delta Cep, jím určená vzdálenost byla špatná. Tato chyba byla odhalena až v roce 1954, kdy byl zkompletován a uveden do provozu pětimetrový dalekohled Mount Palomaru.

V současnosti je galaxie Andromeda velmi studovanou galaxií. Z velké části je zajímavá tím, že umožňuje zvenčí studovat všechny vlastnosti a rysy podobné naší Galaxii, která vlivem částečného zahalení mezihvězdným prachem obdobné studie neumožňuje. Díky M31 proto mohou neustále probíhat studie spirální struktury galaxií, kulových a otevřených hvězdokup, mezihvězdné hmoty, planetárních mlhovin, zbytků po supernovách, jader galaxií a mnohých dalších objektů.

Již Charles Messier objevil dva nejjasnější společníky této galaxie, M32 a M110, které jsou viditelné i v malých dalekohledech. Tyto dva relativně jasné objekty, které jsou poměrně blízko M31, jsou vidět jak na většině fotografií M31, tak na Messierově kresbě (vpravo). Další galaxie v okolí M31 jsou například NGC 185 (objevil William Herschel), NGC 147 (objevil d’Arrest) a také malé systémy And I až And VII. Společně s M31, M32 a M110 tvoří podskupinu Místní skupiny galaxií.

M31
Kresba spirální galaxie M31

Mezi galaxií Andromeda a jejím společníkem M32 je nápadná interakce, která je příčinou porušení spirální struktury M31. Počítačová simulace ukázala, že toto porušení může být způsobeno „nedávným“ střetem M31 s M32. Při tomto střetu došlo s velkou pravděpodobností ke ztrátě mnoha hvězd ze strany M32. Ty by měly být roztroušeny v halu M31.

Z 300 kulových hvězdokup v M31 je nejjasnější G1, která je rovněž nejjasnější kulovou hvězdokupou v Místní skupině galaxií. Její hvězdná velikost je rovna 13,27 mag. Je také jasnější než kulová hvězdokupa Omega Cen (NGC 5139), která je nejjasnější kulovou hvězdokupou v naší Galaxii.

Hubblův kosmický teleskop u M31 odhalil již dříve předpokládaný jev. Je jím dvojité jádro, které s velkou pravděpodobností vzniklo pohlcením menší galaxie. Někteří astronomové se však domnívají, že jádro je pouze jen jedno! Podle nich iluze dvojitého jádra může vznikat důsledkem zakrytí některých částí jádra tmavým prachovým mračnem.

V Andromedě byla doposud odhalena pouze jen jedna supernova – Supernova 1885, nazývaná také jako S Andromeda. Byla to první supernova objevená mimo naši Galaxii. Stalo se tak 20. srpna 1885 díky Ernstu Hartwigovi z observatoře v Dorpat (Estonsko). V období od 17. do 20 srpna 1885, kdy dosahovala hvězdné velikosti 6 mag, byla nezávisle zaznamenána několika pozorovateli. Ernst Hartwing byl však jediný, kdo rozpoznal její význam. Přestala být pozoravatelnou v únoru 1890, když dosáhla hvězdné velikosti 16 mag.

Difúzní záření z Andromedy způsobují stovky miliard hvězd, ze kterých se skládá. Několik jasných hvězd, které obklopují M31 na obloze, jsou ve skutečnosti hvězdami naší Galaxie, které jsou mnohem blíže než M31. Přestože je M31 viditelná i bez přístrojů, tak první zde uváděná fotografie je digitální mozaikou 20 snímků pořízených prostřednictvím malého dalekohledu. O M31 toho zůstává hodně neznámého. Český astrofyzik z Brna, prof. Vetešník, jako první správně určil orientaci rotace galaxie M31.

Animace
Animace, v níž jsou popsány některé parametry galaxie M31.
FLASH (100 kB)
Animace
Animace osvětlující vznik hvězdných proudů v galaxii Andromeda.
MOV (60,9 MB !!)
Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 11277krát.

Vytištěno ze stránky projektu Galaxie (astronomia.zcu.cz/objekty/m31)
Nahrávám...