B > Božek > Josef Božek

Josef Božek

Božek se narodil do mlynářské rodiny v roce 1782. Již prostředí mlýna ho vedlo k mechanice. Studoval na gymnáziu v Těšíně, kde začal sestavovat různé modely. Poté v roce 1803 až 1804 studoval na Vysokém učení technickém v Brně, kde se věnoval mechanice a matematice. Po dvou letech se rozhodl odejít do Prahy.

Josef Božek

Neměl na cestu peníze, šel tedy pěšky a po cestě si přivydělával drobnými opravami, hodinářstvím. Začal působit jako vychovatel v zámožné rodině hraběte Martinice. I nadále se však věnoval svým technickým modelům, kterých si při návštěvě hraběte všiml vědec a technik Gerstner. Ihned mu nabídl práci v polytechnice. Božek zde započal i svá studia na Stavovském polytechnickém ústavu. On, jako velký mechanik, se v letech 1806−1808 spolupodílel na výrobě Gerstnerova parního stroje, který byl ovšem neúspěšný. Pokusil se vytvořit vlastní parní stroj, který však bude jezdit po silnici = parovůz. Již takové stroje existovaly, ale měly jistá omezení, vydržely jen krátkou dobu, dělaly značný hluk a neuměly zatáčet. Samozřejmě vývoj šel velice rychle, k tomu přispěl právě i Božek. Na základě svých plánů a modelů sestrojil roku 1815 parní stroj v podobě dřevěného kočáru, kde se nacházely dva kotle (zapříčilo plynulost jízdy a delší výdrž), pomocí nich se pára dostávala ke kolům. Ovládání bylo pomocí řidítek. Během sestrojování se dostal několikrát do sporu právě s Gerstnerem. Žádal ho o větší podporu, hlavně co se týká součástek na parní stroj. Jelikož mu nebyly příliš poskytovány výhody na výrobu, své veškeré finanční úspory vydal právě výrobě parního stroje. Kotle či kliky si nechal vyrobit, zbytek vyráběl sám. Z tohoto důvodu se velice zadlužil a proto, když měl přijít onen den předvedení parovozu, zažádal, zda na akci může prodávat vstupenky. Tento požadavek mu byl schválen. Přehlídka, která se konala 23. září 1815 ve Stromovce v Praze, měla obrovský úspěch.

Božkův parovůz

Tento pokus ho hned vedl k výrobě parolodi, kterou zřídil a předváděl na prameni Vltavy ve Stromovce dne 1. června 1817. Během této události byla odcizena pokladna s penězi. Božek se tedy velice zadlužil a v pomatení mysli parovůz rozbil. K výrobě parovozů se už nikdy nevrátil. Později začal spolupracovat se svými syny, kteří vyráběli parní lisy a vagóny. Založil firmu Strojírny Božek a synové. Jako znalý technik a hodinář vytvořil i řadu hodinek a interiérových hodin či věžních hodin. „Postavil např. věžní hodiny pro karlínskou Invalidovnu a svého času největší věžní hodinový stroj na Bílé věži v Hradci Králové. Jeho specialitou byly přesné chronometry a astronomické hodiny, sestrojil mimo jiné i samonatahovací náramkové hodinky. Pro potřeby výuky na polytechnice zhotovil soubor modelů hodinových kroků nejprogresivnějších systémů a jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu pražského Klementina z roku 1812 sloužily v Astronomickém ústavu v Praze až do roku 1984.“ Dne 21. října 1835 Josef Božek umírá. Jeho synové však pokračovali v jeho práci (vedli firmu), jeden jako hodinář a druhý jako vynálezce dopravních prostředků.

Hodiny na karlínské Invalidovně
Hodinový stroj na Bílé věži v Hradci Králové
Stránka byla naposledy editována 15. srpna 2016 v 10:02.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 359krát.

Vytištěno ze stránky projektu Astronomové (astronomia.zcu.cz/astronomove/bozek/2476-josef-bozek)
Nahrávám...