B > Bruno > Giordano Bruno

Giordano Bruno

Ve vesnici Nola u Neapole se v roce 1548 narodil Fillip Bruno. Již v jedenácti letech se projevovalo jeho nadání. Začal studovat dialektiku na škole v Neapoli. Kolem patnáctého roku se dostal do dominikánského kláštera, kde přijímá nové jméno Giordano.

Giordano Bruno

Seznámil se zde v místní knihovně s myšlenkami velikánů, jakými byli Aristoteles či Tomáš Akvinský. Po studiích v roce 1572 byl vysvěcen na kněze. Poté se zabýval teologií na Neapolské univerzitě, kterou po krátké době opouští. Působil i v klášteře v Římě. Bylo zjištěno, že u sebe přechovává zakázanou literaturu a jeho myšlenky také nebyly ze strany církve příliš podporované, proto se proti němu zahájilo kárné řízení a Bruno odešel z řádu. I nadále se však věnoval filozofii a učení. Cestoval po celé Evropě; první místo, kde se na chvíli usadil, byla Ženeva. Pracoval zde v místní tiskárně. Místní ho žádali, aby přijal jejich víru – kalvínskou. On však odmítl, a proto musel odejít. Dalším místem, kam se Bruno dostává, je Tolouse. Snaží se zde vykonávat roli učitele na místní univerzitě. Začíná se dostávat do většího podvědomí lidí, především svými přednáškami a hlubokými myšlenkami. Když přišla do Toulouse válka, rozhodne se, že opustí město a půjde přednášet své myšlenky jinam. Vydal se tedy do Paříže. Po čase se zde začne rozmáhat katolická církev, což jej donutí opět město opustit. Následujícím místem, kde nachází Bruno opravdové zázemí, je Anglie. Zde se mu podařilo své myšlenky, které šířil, sepsat. V Anglii velice zaujal přednáškou, kterou uskutečnil na Oxfordu. „Bruno navazuje na Koperníka tvrzením, že ani Slunce není středem světa, nýbrž že je pouze středem jedné malé části vesmíru, který je nekonečný. Pro oxfordské učence jsou jeho tvrzení ale nepřijatelná.

Pojetí vesmíru Giordana Bruna

Bruno se vrací zpět do Paříže, kde opět přednáší své myšlenky. Pobouří zde místní profesory. Toto se opakuje téměř ve všech dalších místech, které navštěvuje. Navštívil i Prahu, kde se zdržel půl roku u dvora císaře Rudolfa II.

Díla, která sepsal, jsou například „De Umbras Idearum“ (Stíny nápadů) či „Ars Mernoriae“ (Umění paměti). Zde zveřejňuje, že myšlenky jsou stíny pravdy. Další knihou „Cantus Circaeus“ (Circejský zpěv) ukazuje, že církevní záležitosti, zjevení nejsou vědeckou záležitostí.

V roce 1591 se vrací zpět do vlasti, kde se opět věnuje učení, a jeho přítel Mocanigo ho požádal, zda ho nebude vyučovat matematice – kombinatorice. Při jejich rozhovorech často hovořili o filozofii či teologii, na základě toho ho Mocanigo udal a v květnu 1592 byl zatčen. O 7 let později byl odsouzen za názory, které označila inkvizice za kacířské. Ani na rady svých přátel své názory neodvolal. A tak je 8. února 1600 odsouzen k upálení na hranici. Upálen byl o 9 dní později.

Upálení Giordana Bruna
Stránka byla naposledy editována 15. srpna 2016 v 11:20.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 941krát.

Vytištěno ze stránky projektu Astronomové (astronomia.zcu.cz/astronomove/bruno/2479-giordano-bruno)
Nahrávám...