• Václav Fabri

Rodák z Budějovic působil na univerzitě v Lipsku, kde se stal zprvu bakalářem a později dosáhl i doktorského titulu. Pocházel z řemeslnické rodiny, která nepatřila mezi příliš zámožné.

U svého studia astronomie se také zabýval matematikou a lékařstvím. V oblasti astronomie ho nejvíce přitahovaly objekty Slunce a Měsíc. Konkrétně sestrojil tabulky konjunkcí Slunce a Měsíce a také uveřejňoval různé pranostiky. Jeho první tisk je zaznamenán roku 1481 a poslední roku 1514. Vydával mimo jiné i kalendáře. V roce 1498 se dostala Lipská univerzita do krize a tak Fabri univerzitu opustil. V následujících letech se věnoval lékařství, za kterým odešel až do Mostu.

V roce 1505 zemřel farář působící v Českých Budějovicích. Jeho nástupce měl být rodák z Budějovic dosahující vysokého vzdělání. Podmínky Fabri splňoval, proto byl požádán, zda tuto funkci převezme. Stal se tedy duchovním správcem místního kostela sv. Mikuláše. Během let jeho působnosti jako duchovního došlo k přestavbě kostela. Jeho gotický ráz se však nedochoval, byl zničen požárem roku 1641. Roku 1518 Fabri zemřel.

Podařilo se dochovat část Fabriho knihovny, celkem 21 svazků, které jsou uloženy v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

Často se můžeme se jménem Václav Fabri z Budějovic setkat pod německo-latinským jménem Wenceslaus Fabri de Budweis.

V roce 1980 hvězdárna Kleť objevila planetku, kterou pojmenovala po Fabrim z Budějovic. Její celý název je (5221) Fabribudweis. Dráha této planetky je vidět na následujícím obrázku.

Dráha planetky (5221) Fabribudweis

V období od druhé poloviny 15. století do první poloviny 16. století se u nás astronomie příliš nerozvíjela. Zlom nastal v druhé polovině 16. století zásluhou českých astronomů Cypriána Lvovického ze Lvovic a Tadeáše Hájka z Hájku.