K > Křišťan > Křišťan z Prachatic

Křišťan z Prachatic

Studoval v Praze na artistické fakultě, kde 12. září 1388 získal bakalářský titul. O dva roky později se stal mistrem svobodných umění a nahradil děkana Matyáše z Lehnice. Během dalších let byl jmenován děkanem fakulty filozofické, vicekancléřem a farářem u sv. Michala v Praze, kde v roce 1415 dal svolení k prvnímu přijímání podobojí. Jeho žákem se stal v určitém smyslu i Jan Hus. Po letech mezi nimi vzniklo velké přátelství i přesto, že mezi nimi byl značný věkový rozdíl. Hus pro Křišťana přepisoval různé spisy, např. filozofické spisy od Johna Wicleffa, projev francouzského diplomata Honoré Boneta. Křišťan za to Husa finančně podporoval při studiích. Roku 1415 byl, po příjezdu do Kostnice, jako věrný přítel Husa zatčen a obviněn z kacířství. Po pár dnech byl opět propuštěn. Před upálením Jana Husa ho Křišťan v březnu navštívil ve věznici. Křišťan byl jeden z farářů, který odmítl vyřknout klatbu na Husa ve svém kostele.

Návštěva Jana Husa Křišťanem z Prachatic

Celkově husitská doba měla na Křišťanovu práci dvojí vliv:

  1. Nemohl dosáhnout evropského úspěchu v oblasti astronomie právě z důvodu kališnictví.
  2. Utrakvismus se neblaze promítl na tom, že svět Křišťanovi upřel i to, co v astronomii udělal.

Časté spory s husitským knězem Janem Želivským vedly až k tomu, že byl po jeho smrti s ostatními odpůrci roku 1422 vypovězen z Prahy. Dne 17. dubna 1427 byl vypovězen z Prahy podruhé z důvodu přiklonění se k názoru Jana Příbramského. Návratu se dočkal na podzim 1429.

Spis Křišťana z Prachatic z počátku 15. století o sestavování kalendáře

V červnu 1437 byl zvolen administrátorem kališnického duchovenstva v pražské diecézi. Křišťan také sestavoval kalendáře na základě svých pozorování. Dokonce hned po skonu Husa označil den jeho upálení 6. července 1415 jako svátek. Vrcholem jeho kariéry se staly roky 1405, 1412–13, 1434 a v roce 1437 se stal administrátorem. Křišťan vlastně celý svůj život působil v Praze na Univerzitě. Je známá jeho významná vědecká činnost i v oboru lékařství. Za svůj život si také vytvořil velkou vědeckou knihovnu, z níž jsou dodnes některé spisy dochovány v Národní knihovně v Praze. U většiny knih jsou vlastní přípisky.

Jedno z prvních děl, které využíval při svém učení na univerzitě v Praze, byly Eukleidovy základy geometrie, které pak rozšiřuje v dalších spisech s matematickou a astronomickou tematikou. Dále napsal roku 1407 dva spisy o využití astrolábu (námořní přístroj, který v sobě spojoval funkce otočné hvězdné mapy a nástroje na měření výšky hvězdy či jiného objektu nad obzorem; ryté souřadnicové sítě a případné tabulky pomáhaly určit azimut a výšku hvězdy v daný časový okamžik): „De composicione astrolabii“ (O stavbě astrolábu) a „De utilitate (usu) astrolabii“ (O užívání astrolábu). Vědci z druhé poloviny 20. století říkají, že tyto spisy patří mezi nejlepší díla té doby.

Tato díla vyšla později i tiskem, a to v letech 1477–1479 v Perugii, v roce 1512 v Benátkách a v roce 1549 v Padově.

Astroláb umožňoval určovat nejenom zeměpisnou šířku, ale i dobu východu a západu Slunce i hvězd, místní čas a sloužil i k navigaci. První astroláby, vynalezené Araby, pocházejí z 8. století a byly většinou kovové či dřevěné.

Astroláb

Ke konci života, v létech 1437–1439, působil Křišťan jako administrátor pražského arcibiskupství za stranu pod obojí.“ Dne 4. září 1439 Křišťan z Prachatic zemřel při morové epidemii v Praze.

Byl mimo jiné i významným lékařem, což zaznamenal i v několika odborných spisech. Jako lékař působil pro pracující u dvora Maxmiliana II. Lidé si ho vážili jako odborníka na léčení moru. Známý je také jeho spis „De sanguinis minucione“ (O pouštění žilou), který hovoří o problematice pouštění krve žilou, jejíž součástí je i vyšetření krve. Při určování různých diagnóz se v té době spíše než experimentů využívalo znalostí o postavení hvězd a planet. Křišťan tedy v sobě spojoval zkušeného lékaře i astronoma. Zde je ukázka z již zmiňovaného lékařského spisu „O pouštění žilou“:

Skopec, první v řadě znamení, ovlivňuje nejvyšší část lidského těla, což je hlava, a dále Býk šíji, Blíženci paže, Rak hrudník a plíce, Lev žaludek, srdce, nervy a svaly, Panna žebra, střeva, játra a pupek, Váhy záda a hýždě, Štír ledviny, močový měchýř a ohanbí, Střelec stehna, Vodnář kolena, holeně až po kotník nohy, a Ryby, poslední znamení, mají poslední část těla, totiž kotníky a chodidla nohou.

Lékařské spisy
Stránka byla naposledy editována 16. srpna 2016 v 11:27.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 254krát.

Vytištěno ze stránky projektu Astronomové (astronomia.zcu.cz/astronomove/kristan/2497-kristan-z-prachatic)
Nahrávám...