Kometa 7P/Pons-Winnecke

Objev

Jean Louis Pons (Observatory of Marseille, Francie) objevil tuto kometu 12. června 1819. Kometa se nacházela v souhvězdí Lva (Leo) a byla popsána jako malá s centrálním zhuštěním.

Dne 9. března 1858 náhodně objevil tuto kometu Friedrich August Theodor Winnecke (Bonn, Německo). Nacházela se v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) a byla popsána jako bledá a rozplizlá mlhovinka, v průměru přibližně 3 úhlové minuty.

Historické mezníky

• Kometa byla v době svého objevení na mimořádně dobrém místě, ale její nejvýznamnější událost, největší přiblížení k Zemi 21. srpna 1819 (0,1318 AU) bylo změškáno. Po svém objevu 12. června se kometu dařilo pozorovat do 22. července, poté se začala ztrácet ve večerním soumraku. Kometa se potom pohybovala jihozápadním směrem a byla na k nalezení na jižní obloze do doby, než se dostala do sluneční záře. 31. srpna se dostala do nejjižnější deklinace (-43,6 stupňů).
• Použitím pouze tří souřadnic, které byly pořízeny během pozorování v době od 9. do 13. března 1858, spočítal Krüger parabolickou oběžnou dráhu, která se podobala dráze komety Pons z roku 1819 a usoudil, že se jedná o jednu kometu. Brzy nato Winnecke použil oběžnou dráhu komety z roku 1819 na dostupné polohy a našel téměř dokonalou shodu s předpokládaným datem přísluní 2. května 1858 a nepatrný přírůstek v inklinaci.
• Předpověď byla udělána pro návrat v roce 1863, ale vědci zjistili, že nemohou kometu na spočítaném místě najít a kometu v tomto roce nenašli. Předpověď pro rok 1869 ukazovala, že bude kometa na velmi příznivém místě. Kometa byla znovu nalezena 10. dubna 1869 Winneckem. Byla velmi blízko k předpovězenému místu. Kometa prolétla 8. července ve vzdálenosti 0,25 AU od Země a pozorovatelé pozorovali koma veliké 10 úhlových minut, který obsahoval jádro o 8. magnitudě. Byl pozorován i krátký ohon.
• Od pozorování v roce 1869 byla kometa zmeškána pouze při třech přiblížení (1880, 1904 a 1957).
• Vlivem rušení Jupitera dochází ke stálému zvyšování oběžné doby komety a perihéliové vzdálenosti v porovnání s prvním úspěšným předpovězeným znovunalezením v roce 1869. Největší přiblížení bylo v listopadu 1882 (0,44 AU), listopad 1894 (0,45 AU), prosinec 1906 (0,42 AU), listopad 1918 (0,36 AU) a červenec 1930 (0,47 AU). V roce 1869 byla oběžná doba 5,59 roků a perihéliová vzdálenost 0,78 AU, zatímco v roce 1996 byla 6,37 roků a 1,26 AU.
• Podmínky v roce 1927 byly nejlepší od doby objevení komety. Kometa prolétla 24. června 1927 ve vzdálenosti pouhých 0,0404 AU od Země a dosáhla maximální jasnosti 3,5 magnitudy.
• Během několika málo let způsobilo rušení Jupitera pohled na silný meteorický roj, který byl k vidění kolem 28. června v letech, kdy se kometa dostávala do přísluní. Meteorický roj se stal známý jako June Boötids, ale občas se také nazývá jako Pons-Winneckids. Velmi silné meteorické roje jsou zaznamenány v letech 1916, 1921 a 1927, které jsou zároveň tři po sobě jdoucí periheliové návraty komety. V pozdějších letech byly zaznamenány frekvence až 500 meteorů za hodinu pro jedno místo. Pokračující rušení Jupitera přemístilo kometu a její meteorický roj na poněkud odlišnou dráhu a June Boötids byly v následujících letech špatně předvídatelné.
• Poslední průlet přísluním byl 2. ledna 1996. Kometa byla naposledy objevena 19. listopadu 1996. Hvězdná velikost byla poté stanovena na hodnotu 19,9.