- ZŠ - základní škola(vhodné pro žáky základních škol)
- SŠ - střední škola(vhodné pro studenty středních škol)
- VŠ - vysoká škola(rozšířené informace pro studenty vysokých škol)
- bez omezení
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová a texty zatím nejsou označené obtížností...
- Otázky nejsou bohužel zadané...zkuste jiný projekt.
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová, testové otázky jsou přidávány postupně...
Slunce u obzoru
Velká většina z nás nevnímá Slunce jako pravý astronomický objekt. Dost často si totiž astronomické objekty spojujeme s nočním pozorováním, ale musíme si uvědomit, že i přes den svítí hvězdy na obloze, ale pouze velký jas naší nejbližší hvězdy nám je znemožňuje pozorovat.
Slunečního kotouče si všimneme pouze tehdy, když je nízko nad obzorem a atmosférické podmínky ztlumí jeho jas. V tu chvíli si uvědomíme jeho velikost a krásu, kterou tvoří s okolní krajinou. Pro každého fotografa vznikají nezapomenutelné scenérie tvořené červenou oblohou a různobarevnou krajinou. Přestože se nám na první pohled může zdát, že fotografie západů Slunce je jednoduchá záležitost, brzy zjistíme, že opak je pravdou a na začátku se neubráníme zklamání z prvních výsledků.
Bezpečnost
Slunce je velmi jasným zdrojem světla, a proto je třeba při jeho fotografování dodržet základní pravidla ochrany zraku využitím tzv. slunečních filtrů! Toto obecné pravidlo platí zejména při fotografování slunečního kotouče v průběhu dne, kdy je Slunce vysoko nad obzorem a jeho jas není tlumený silnou vrstvou atmosféry nebo mraky. Pokud ale jas Slunce klesne natolik, že nám umožní neozbrojeným okem přímý pohled do Slunce, nemusíme se bát ani o fotografickou techniku. Přesto je nutné dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození zejména zdraví!
Výběr místa pro fotografování
Základem je vybrat krásný horizont. To znamená vyšplhat na několik výškových budov nebo kopců a ujistit se, v jakém azimutu zapadá Slunce. Právě výběr místa hraje klíčovou roli. I to nejhezčí místo, které jsme našli v létě, nemusí splňovat naše požadavky v zimních měsících. Uvědomme si, že výška ekliptiky, se každým dnem mění a rozdíly v azimutu, kde zapadá Slunce v létě, a v zimě mohou být v desítkách úhlových stupňů. Se sklonem ekliptiky souvisí ještě jedna věc, a to rychlost soumraku, který přichází v zimních měsících mnohem rychleji než v letních.
Správná ohnisková vzdálenost
Volba správné ohniskové vzdálenosti je závislá především na druhu krajiny, ve které se nacházíme, protože snímek západu Slunce pořízený vysoko v horách bude klást trochu jiné nároky než snímek nad hladinou moře. Velmi zvláštním příkladem jsou pak částečná, nebo prstencová zatmění Slunce.
Pro fotografování západů Slunce budeme potřebovat objektiv s minimální ohniskovou vzdáleností 300 mm. Jako ideální se jeví objektiv s ohniskem 500 mm, který ve spojení s Barlowovou čočkou můžeme prodloužit až na 1 m. Tomuto doporučení odpovídá například ruský teleobjektiv značky Rubinar, který má ohniskovou vzdálenost 500 mm a světelnost f/5,6. Jeho výhodou je především skladnost, protože díky své optické konstrukci je velmi krátký. Samozřejmě můžeme místo objektivu použít i dalekohled, a to třeba achromatický refraktor ED-80, který je mezi astronomickou veřejností velmi oblíben. Jeho optické parametry 80/600 mm z něj udělaly velmi vhodného kandidáta pro začátečníky s astronomickou fotografií.
Expoziční doba
Expoziční doba souvisí s citlivostí ISO, kterou nastavíme na co nejnižší hodnotu. Pokud se rozhodneme fotografovat na fotografický materiál, zvolíme film s citlivostí 100 až 200 ISO. Naším cílem je dosáhnout co nejkratší expoziční doby, abychom zabránili přenosu chvění na fotografovaný snímek. Těžko zde ale můžeme hovořit o správné expozici, protože pozorovací podmínky (jas objektu) se neustále mění. Pro správné určení expozice můžeme využít expozimetru ve fotoaparátu, který určí délku expozice. Fotoaparát přepneme z automatiky na manuální režim a parametry výsledného snímku již ovlivňujeme manuálním nastavením expozice nebo clonovým číslem. Těžko zde můžeme hovořit o podexponování nebo přeexponování snímku. Brzy totiž zjistíme, že takto vyfotografované snímky vytvářejí zajímavé scenérie s okolní krajinou.
Ostření
Zaostření objektivu nemusí být až tak velký problém, protože budeme mít dostatek světla. Není tedy bezpodmínečně nutné použít manuálního režimu. Pokud budeme využívat automatické ostření, tak jedině s bodovým ostřením, které nám zaručí zaostření zvoleného místa.
Vyvážení bílé u digitálních fotoaparátů
U některých digitálních fotoaparátů je nastavení parametru „vyvážení bílé“ velmi důležité a velkou měrou se podílí na celkovém dojmu z pořízené fotografie. Můžeme využít automatického nastavení nebo využít manuálního režimu. Popravdě řečeno neexistuje univerzální nastavení, které by splnilo všechny naše požadavky. Každý digitální fotoaparát využívá jiných hodnot, a proto univerzální řešení neexistuje. Nejvhodnějším řešením je vytvoření několika zkušebních snímků.
