Program Gemini
Paralelně s programem Mercury a Apollo probíhal program pilotovaných letů s označením Gemini. Jednalo se v pořadí o druhý americký vesmírný program pilotovaných letů v období mezi lety 1961 a 1966. Cílem tohoto programu byl nácvik operací nezbytných pro let a přistání na Měsíci. Jednalo se zejména o nácvik manévrování ve vesmíru nebo dlouhodobý let vícečlenné posádky. Hlavním úkolem ale byl nácvik setkávání a vzájemná koordinace dvou těles na oběžné dráze.
Pro dopravu astronautů na oběžnou dráhu Země bylo využíváno nosné rakety Titan 2 GLV, která byla užívána pouze v rámci tohoto programu. Raketa byla vybavena systémem pro detekci závad, který byl propojen přímo s pilotní kabinou. Druhý stupeň rakety Titan 2, označovaný Agena (dále jen ATV - Agena Target Vehicle), byl vybaven spojovacím zařízením, které umožnilo spojení s kosmickou lodí řízenou astronauty.
Popis kosmické lodi
Velký technologický pokrok získala také kosmická loď, která byla zkonstruována firmou McDonnell Aircraft Corporation. Kosmická loď kuželovitého tvaru měla na výšku 5,61 m a skládala se ze tří částí: přístrojová sekce, brzdící sekce a návratový modul.
Posádka se při letu musela vtěsnat do návratového modulu. O přísun elektrické energie a kyslíku se starala přístrojová sekce. Brzdící sekce byla vybavena manévrovacími tryskami k úpravě oběžné dráhy a brzdícími raketami, které sloužily k zahájení sestupu do atmosféry.
Pilotní kabina dostála od programu Mercury také spousty změn. Do lodi byl nainstalován naváděcí systém, který tak nahradil logaritmické pravítko a znalosti astronautů z astronomie. Nicméně tyto znalosti astronauti využívali pro kontrolu i při letech v rámci programu Apollo.
Zajímavostí je, že tato loď nedisponovala věží, jako to bylo běžné u lodí v programu Mercury nebo Apollo. Únikový systém v případě poruchy při startu rakety byl řešen pomocí vystřelovacích křesel. V kosmické lodi tak nebyl jeden, nýbrž dva vstupní otvory, kterými by v případě nehody byli astronauti zachráněni.
Kosmická loď byla vybavena na přídi spojovacím zařízením pro spojení s ATV. To bylo vypuštěno na oběžnou dráhu vždy před startem lodi. Loď byla dále vybavena úchyty pro výstup do volného prostoru. Kabina byla vybavena orientačními tryskami, které sloužily pro řízení lodi ve vesmíru.
Přípravné a pilotované lety
První dva lety byly nepilotované a sloužily k testování kosmické lodi Gemini. Následovalo deset pilotovaných letů, při kterých bylo do vesmíru vyneseno celkem 16 astronautů.
Přesto, že měl program Gemini úspěchy, bývá veřejností opomíjen. Věhlasem se nemohl vyrovnat programu Mercury, který vynesl prvního Američana do vesmíru. Otestoval ale možnosti dlouhodobého pobytu astronautů ve vesmíru, výstup mimo kosmickou loď, manévrování a spojování se s jinou lodí. Zvláště nácvik spojování dvou lodí ve vesmíru se ukázalo jako klíčové, jelikož v programu Apollo bylo nutné při cestě na Měsíc provést spojení velitelského a lunárního modulu.
SEZNAM PILOTOVANÝCH LETŮ PROGRAMU GEMINI
Označení mise | Kapitán | Pilot | Datum mise | Doba letu | |||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Gemini 1 | - | - | 8. - 12. 4. 1964 | 3 dny a 23 hodin | |||
Úkolem bylo ověření funkčnosti lodi na oběžné dráze Země. Loď nesla přístrojové vybavení, které odesílalo údaje o startu a během letu na orbitě. Loď nebyla vybavena přistávacím zařízením. Po vstupu do atmosféry byla zničena.
|
|||||||
Gemini 2 | - | - | 19. 1. 1965 | 18 minut a 16 sekund | |||
Krátký suborbitální let, který měl za cíl otestovat tepelný štít při návratu do atmosféry.
|
|||||||
Gemini 3 | Grissom | Young | 23. 3. 1965 | 4 hodiny, 52 minut a 31 sekund | |||
První pilotovaný let v rámci programu Gemini. Posádka učinila 3 oběhy kolem Země. Astronauti vyzkoušeli nové motory nainstalované na lodi a poprvé ve vesmíru změnili oběžnou dráhu. Astronauti také snědli sendvič s naloženým hovězím, který Young propašoval na palubu.
|
|||||||
Gemini 4 | McDivitt | White | 3. - 7. 6. 1965 | 4 dny, 1 hodina, 56 minut a 12 sekund | |||
Během letu se stal White prvním Američanem, který vstoupil do volného prostoru (EVA). Během EVA strávil White ve volném prostoru 22 minut. Bylo provedeno několik vědeckých experimentů a neúspěchem skončil pokus o těsné přiblížení k ATV.
|
|||||||
Gemini 5 | Cooper | Conrad | 21. - 29. 8. 1965 | 7 dní, 22 hodin, 55 minut a 14 sekund | |||
Na loď byly nainstalovány nové palivové články, které umožnily pobyt v délce téměř 8 dní. Provedla se řada vědeckých experimentů. Bylo vykonáno 120 oběhů kolem Země. Poprvé byl vyzkoušen navigační systém pro budoucí spojování lodí na oběžné dráze.
|
|||||||
Gemini 7 | Borman | Lovell | 4. - 18. 12. 1965 | 13 dní, 18 hodin, 35 minut a 1 sekunda | |||
Dlouhodobý let trvající téměř 14 dní. Zkoumání vlivu dlouhodobého letu ve vesmíru na lidský organismus. Přiblížení se k lodi Gemini 6A na vzdálenost 30 cm.
|
|||||||
Gemini 6A | Schirra | Stafford | 15. - 16. 12. 1965 | 1 den, 1 hodina, 51 minut a 24 sekund | |||
První přiblížení dvou kosmických lodí na oběžné dráze s lodí Gemini 7. Astronauti si na vzdálenost 30 cm zamávali. Neměli k dispozici spojovací zařízení, které by umožnilo plavidla spojit. Přejmenování mise bylo v důsledku havárie nosné rakety Titan, která měla vynést do kosmu upravený stupeň ATV. Po naléhání astronautů na vedení NASA bylo odsouhlaseno vzájemné přiblížení s lodí Gemini 7.
|
|||||||
Gemini 8 | Armstrong | Scott | 16. 3. 1966 | 10 hodin, 41 minut a 26 sekund | |||
První spojení s ATV. Tělesa začala po chvíli nebezpečně rotovat a let musel být předčasně ukončen. Po odpojení došlo k prvnímu nouzovému přistání v rámci vesmírných programů NASA.
|
|||||||
Gemini 9 | Stafford | Cernan | 3. - 6. 6. 1966 | 3 dny, 20 minut a 50 sekund | |||
Původní hlavní posádka (Elliott See, Charles Basset) zahynuli při letecké havárii. Záložní posádka měla za cíl setkání s ATV, které se ale nepodařilo dopravit na oběžnou dráhu v důsledku havárie. Urychleně byla vyslána bezpilotní loď Gemini 9A. Přiblížení proběhlo hladce, ale z Gemini 9A neodpadl aerodynamický kryt, který tak znemožňoval spojení.
Na palubě Gemini 9 byl k dispozici tzv. raketový batoh (AMU), který měl astronautům ulehčit pohyb ve vesmíru. Byl umístěn z vnějšku kabiny. Příčinou nedostatku úchytů se k němu Cernan nemohl dlouho dostat.
Po úspěšném získání AMU musel Cernan přepojit přívod elektřiny a kyslíku na zdroje AMU. V důsledku vyčerpání a silně zamlženého průzoru přilby se po 128 minutách ve volném prostoru Cernan vrátil do lodi. Plán letu byl neúspěšný, nicméně přinesl další poznatky, bez kterých by nešly provádět operace ve volném prostoru. Jednalo se zejména o úchyty zajišťující astronauta při pohybu ve volném prostoru.
|
|||||||
Gemini 10 | Young | Collins | 18. - 21. 7. 1966 | 2 dny, 22 hodin, 46 minut a 39 sekund | |||
Spojení s vlastním stupněm ATV a následná zkouška motorů k úpravě své oběžné dráhy k dopravení se k ATV, které bylo zanecháno na oběžné dráze Země, Gemini 8. Collins dokonce při výstupu do volného prostoru dokázal přejít na cizí těleso v podobě ATV.
|
|||||||
Gemini 11 | Conrad | Gordon | 12. - 15. 9. 1966 | 2 dny, 23 hodin, 17 minut a 9 sekund | |||
Už po 85 minutách od startu bylo zaznamenáno úspěšné spojení s ATV. Po návratu astronautů na nižší oběžnou dráhu Země nechala posádka obě tělesa rotovat kolem společného těžiště. Byla tak získaná slabá umělá gravitace.
|
|||||||
Gemini 12 | Lovell | Aldrin | 11. - 15. 11. 1966 | 3 dny, 22 hodin, 34 minut a 31 sekund | |||
Ověřování postupů prováděné v rámci programu Apollo. Spojování, rozpojování a manévrování s ATV. Kabina byla vybavena dodatečnými úchyty, Aldrin tak mohl strávit ve volném prostoru téměř dvě a půl hodiny. Provedl řadu úkonů, které dokázaly, že astronaut je schopen plnit užitečné úkoly mimo loď.
Aldrin mimo jiné odmontoval z vnějšku lodi zařízení pro záchyt mikrometeoritů. Později bylo zařízení analyzováno, zda neobsahuje známky organismů schopných přežít v kosmu.
|
FOTOGALERIE