Průzkum vozítky
Pozorování a průzkum čtvrté planety sluneční soustavy a druhé nejbližší planety k Zemi zajímá lidstvo od dob, kdy začalo pozorovat hvězdy. Předpokládá se, že první pozorování probíhalo zhruba mezi 3. a 4. tisíciletím před naším letopočtem. Díky své charakteristické rudé barvě byla v době rozkvětu římské říše planeta spojována s římským bohem války a po něm je i planeta pojmenována Mars.
Vskutku první podrobné pozorování Marsu se začalo uskutečňovat až s rozvojem dalekohledů. V 17. století docházelo k mnohým popisům jeho povrchu, došlo ke zjištění, že na Marsu existují polární čepičky. Ucelený popis povrchu Marsu první publikoval astronom Giovanni Virginio Schiaparelli (14. 3. 1835 – 4. 7. 1910), který se zabýval popisování útvarů na povrchu Marsu.
Průzkum Marsu, tak jak si ho vybavujeme dnes pomocí družic a sond, datujeme do roku 1960. Tehdejší velmoci Sovětský svaz a Spojené státy spolu soupeřily o každý úspěch v kosmonautice. První pokus o dobytí Marsu podnikl Sovětský svaz a to 10. 10 1960 vypustil sondu Marsnik1, kterou nesla raketa Molnija 8k78. Mise skončila v 309. sekundě po startu, kdy došlo k selhání řízení na třetím stupni nosné rakety. Ovšem Sovětský svaz se tímto prvotním neúspěchem nenechal odradit a vypouštěl další sondy a dosáhl velkých úspěchů.
Prvního úspěchu při průzkumu Marsu dosáhly ovšem Spojené státy se svou sondou Mariner 4.Mariner 4 byla čtvrtá kosmická sonda slavné série sond používaných pro průzkum planety v průletovém režimu. Podařil se první průlet kolem rudé planety a vůbec poprvé byly pořízeny snímky povrchu. Sonda byla navržena tak, aby detailně prozkoumala Mars a výsledky přeposlala na Zemi a také aby provedla terénní měření meziplanetárního prostoru v okolí Marsu a poskytla zkušenosti pro meziplanetární lety dlouhého trvání.
Dalšího úspěchu při zkoumání Marsu dosáhl Sovětský svaz. Dosáhl prvního měkkého přistání na povrchu se sondou MARS 3 – SM v roce 1971.
Mezi hlavní vědecké cíle Mars 3 (orbiteru) bylo pořídit obrázky povrchu a mraků Marsu, určení teploty na Marsu, studium topografie, složení a fyzikálních vlastností povrchu, měření vlastností atmosféry, sledování slunečního záření, slunečního větru, meziplanetárního a planetárního magnetické pole. Avšak po zdařilém přistání sonda poslala na Zemi pouze jeden snímek a po 20 sekundách z neznámých důvodů přestala komunikovat.
Celkově na Mars bylo vysláno 61 průzkumných sond ve 44 startech. Nejvýznamnějších úspěchů dosáhla americká agentura NASA.
Mise na Mars
Název |
Stát |
Start |
Stručný popis |
1M No.1 |
SSSR |
10. 10. 1960 |
Průletová sonda. Havárie nosné rakety |
1M No.2 |
SSSR |
14. 10. 1960 |
Průletová sonda. Havárie nosné rakety |
Sputnik (14) |
SSSR |
24. 10. 1962 |
Průletová sonda. Exploze urychlovacího stupně na dráze kolem Země |
Mars 1 |
SSSR |
1. 11. 1962 |
Průletová sonda. Během letu ztraceno spojení |
Sputnik (15) |
SSSR |
4. 11. 1962 |
Pokus o přistání. Sonda zůstala na oběžné dráze kolem Země |
Mariner 3 |
USA |
5. 11. 1964 |
Průletová sonda. Ztraceno spojení |
Mariner 4 |
USA |
28. 11. 1964 |
První snímky pořízené během průletu |
Zond 2 |
SSSR |
30. 11. 1964 |
Průletová sonda. Během letu ztraceno spojení |
Mariner 6 |
USA |
25. 2. 1969 |
Průletová sonda |
M-69 No.521 |
SSSR |
27. 3. 1969 |
Pokus o družici. Havárie nosné rakety. |
Mariner 7 |
USA |
27. 3. 1969 |
Průletová sonda |
M-69 No.522 |
SSSR |
2. 4. 1969 |
Pokus o družici. Havárie nosné rakety |
Mariner 8 |
USA |
9. 5. 1971 |
Pokus o družici. Havárie nosné rakety |
Kosmos 419 |
SSSR |
10. 5. 1971 |
Pokus o družici. Sonda zůstala na oběžné dráze kolem Země |
Mars 2 |
SSSR |
19. 5. 1971 |
Družice a pokus o měkké přistání, které se nezdařilo |
Mars 3 |
SSSR |
28. 5. 1971 |
Družice a první měkké přistání |
Mariner 9 |
USA |
30. 5. 1973 |
První umělá družice |
Mars 4 |
SSSR |
21. 7. 1973 |
Pokus o družici. Uskutečnil se jenom průlet |
Mars 5 |
SSSR |
25. 7. 1973 |
Vědecký výzkum z oběžné dráhy |
Mars 6 |
SSSR |
5. 8. 1973 |
Průlet a vysazení přistávacího modulu |
Mars 7 |
SSSR |
9. 8. 1973 |
Nezdařený pokus o přistání. Pouzdro se neoddělilo |
Viking 1 – Orbiter |
USA |
20. 8. 1975 |
Kombinovaná družice vysazení přistávacího modulu (lander) |
Viking 2 – Orbiter |
USA |
9. 9. 1975 |
Kombinovaná družice vysazení přistávacího modulu (lander) |
Fobos 1 |
SSSR |
7. 7. 1988 |
Družice a pokus o přistání na Phobosu. Ztráta spojení |
Fobos 2 |
SSSR |
12. 7. 1988 |
Družice a pokus o přistání na Phobosu. Ztráta spojení |
Mars Observer |
USA |
25. 9. 1992 |
Pokus o družici. Během letu ztraceno spojení |
Mars Global Surveyor |
USA |
7. 11. 1996 |
Systematické snímkování z oběžné dráhy |
Mars 8 |
RF |
16. 11. 1996 |
Pokus o družici a vysazení dvou přístrojů. Zničeno v atmosféře Země |
Mars Pathfinder |
USA |
4. 12. 1996 |
Přistání na povrchu. Vysazen rover (Sojourner) |
Nozomi |
Japonsko |
3. 7. 1998 |
Gravitační manévry u Měsíce. Družice k Marsu se nezdařila |
Mars Climate Orbiter |
USA |
11. 12. 1998 |
Pokus o družici. Sonda zanikla v atmosféře Marsu |
Mars Polar Lander |
USA |
3. 1. 1999 |
Neúspěšný pokus o přistání dvou penetrátorů |
2001 Mars odyssey |
USA |
7. 4. 2001 |
Vědecký výzkum z oběžné dráhy |
Mars Express |
ESA |
2. 6. 2003 |
Družice a neúspěšně vysazený přistávací modul (Beagle 2) |
USA |
10. 6. 2003 |
Měkké přistání a vysazení roveru MER-A |
|
USA |
8. 7. 2003 |
Měkké přistání a vysazení roveru MER-B |
|
Rosetta |
ESA |
3. 2. 2004 |
Pozorování komety LINEAR. Gravitační manévry u Marsu, průlet kolem asteroidu, paralelní let s kometou a vysazení přistávacího modulu
|
Mars Roconnaissence Orbiter |
USA |
12. 8. 2005 |
Družice. Detailní fotografický průzkum |
Phoenix |
USA |
4. 8. 2007 |
Přistání v polární oblasti |
Dawn |
USA |
27. 9. 2007 |
Průlet kolem Marsu. Průzkum planetky Vesta a trpasličí planety ceres |
Fobos-Grunt |
RF |
8. 11. 2011 |
Neúspěšný pokus o přistání na měsíc Phobos |
Curiosity |
USA |
26. 11. 2011 |
Měkké přistání a vysazení roveru |
MOM |
Indie |
5. 11. 2013 |
Plánovaná družice |
MAVEN |
USA |
18. 11. 2013 |
Plánovaná družice |