H > Hájek > Astronomické poznatky a díla

Astronomické poznatky a díla

Astronomie

V listopadu 1572 pozoroval vzplanutí nové hvězdy – supernovy. Celé své pozorování shrnul do knihy „Dialexis de novae et prius incognitae stellae invisitatae magnitudinis & splendidissimi luminis apparitione & de eiusdem stellae vero loco constituendo“ (Rozprava o zjevení se nové a dříve neznámé hvězdy). „K určení souřadnic supernovy Hájek využil jak metodu pozorování průchodu objektu – supernovy – rovinou místního poledníku, tak i metodu používanou v následujících stoletích při absolutních měřeních pasážníkem či meridiánovým kruhem. V okamžiku kulminace byla stanovena výška supernovy nad obzorem, která po odečtení výšky rovníku (90 stupňů minus zeměpisná šířka místa pozorovatele) udávala její deklinaci.“ Toto měření mělo především odpovědět na otázku, jaká je vzdálenost supernovy od Země.

Také proměřil úhly mezi supernovou a hvězdami α, β, γ a κ v souhvězdí Kassiopei a určil i úhlovou vzdálenost mezi těmito hvězdami. Bylo zjištěno, že jeho měření obsahuje chybu 5´. Brahe ocenil přesnost těchto pozorování, která souhlasila s jeho vlastními. Z výsledků plynulo, že nová hvězda nemění svou polohu a ani nemá paralaxu větší nežli Měsíc, tedy že je nutně od Země dále než Měsíc. V této supralunární sféře však Aristotelova filozofie nepřipouštěla proměnné úkazy, a tak pozorování znamenalo vážný argument proti její správnosti.

Další svědectví o neplatnosti aristotelismu přinesla pozorování velké a jasné komety v roce 1577. Také u ní chtěl určit vzdálenost. Jednalo se však o cirkumpolární kometu. Nejdříve obdržel sublunární vzdálenost. O tři roky později opravuje své tvrzení a přisuzuje kometě supralunární polohu. Téhož roku pozoroval další kometu, u které ihned určil, že se jedná o supralunární objekt. Svá tvrzení zpracoval v díle „Apodixis Physica et Mathematica de Cometis“ (Matematický a fyzikální výklad o kometách) roku 1581, které se stalo jeho poslední publikací v oblasti astronomie.

Jako jednu ze součástí astronomie chápal i meteorologii. Používal až 29 termínů pro konstatování aktuálního stavu počasí.

Další

Hájek se mimo jiné zabýval i pivovarnictvím. Ve svém spise „O pivě a způsobech jeho přípravy, jeho podstatě, silách a účincích“ poukazuje na pivovarnictví jako na nedílnou součást přírodovědy.

Část svých spisů psal česky, např. v roce 1584 napsal na žádost moravských stavů svůj názor na kalendářní reformu ve spise „O reformaci kalendáře dobré zdání pana doktora Thadeáše Hájka z Hájku odeslané do sněmu pánům Moravanům“. Také vynikal v oblasti botaniky, kde přeložil Mattioliho Herbář roku 1562. I když se v posledních letech svého života zabýval výhradně medicínou, přesto napsal jediný medicínský spis roku 1596.

Předmluva k Herbáři
Předmluva k Herbáři
Stránka byla naposledy editována 1. června 2015 v 22:16.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 539krát.

Vytištěno ze stránky projektu Astronomové (astronomia.zcu.cz/astronomove/hajek/2417-astronomicke-poznatky-a-dila)
Nahrávám...