• Uran
• Původ jména
• Atmosféra
• Prstence
• Charakteristika
• Snímky
• Animace
• Měsíce
• Miranda
• Ariel
• Umbriel
• Titania
• Oberon
• Odkazy

V roce 1977 bylo objeveno devět prstenců Uranu při zákrytu hvězdy SAO 158 687 touto planetou. Leží v rovině Uranova rovníku, takže změny jejich tvaru jsou ještě zajímavější než u Saturna. Za 84 let se dvakrát promítají do jedné čáry postavené takřka kolmo na ekliptiku a dvakrát se projekcí rozšíří téměř na kruhové. Během Voyagerových setkání s touto planetou byly tyto prstence vyfotografovány a změřeny a byly objeveny dva nové prstence a prstýnky. Prstence jsou velmi tmavé, jako u Jupiteru, ale stejně jako u Saturnu se skládají z poměrně velkých částeček, které mají až 10 metrů v průměru. Obsahují ale také samozřejmě velmi jemný prach. Je známo 11 prstenců, všechny velmi tenké. Rozsah vzdálenosti prstenců je od 42 000 kilometrů do 52 000 km od planety. Vnější prstenec je největší a nejjasnější, je znám jako prstenec Epsilon, je skoro neprůsvitný a jeho šířka je asi 100 km. Čtyři vnější prstence mají šířku jen kolem 10 - 15 km a mezery mezi sebou mají od 700 do 3 000 km. Velmi zředěné rozložení jemného prachu v prstencích také napovídá, že prach je rozšířen skrz celý prstencový systém.

Kresba pohledu na Uran z jeho měsíce Mirandy. Slunce je jen jasnější hvězda a tak by vám na cestu svítil hlavně samotný Uran se svými tenkými prstenci.

Uranovy prstence byly objeveny první po prstencích Saturnu. Byl to objev značného významu, protože nyní víme, že prstence jsou společný rys planet, ne zvláštností osamoceného Saturnu. Uranovy prstence jsou hodně odlišné od těch na Jupiteru nebo Saturnu. Prstenec epsilon je složen většinou z ledových balvanů o průměru asi kolem jednoho metru.

V prstencích je také pravděpodobně nepřeberné množství dalších úzkých nebo neúplných prstenců či prstencových oblouků, jež mají na šíři jen něco kolem 50 metrů. Individuální části prstenců mají totiž jen velmi malou odrazivost, takzvané albedo, a tak jen velmi málo září. Přinejmenším jeden prstenec, epsilon, byl nalezen jako šedý. Měsíce Cordelia a Ophelia fungují pro prstenec epsilon jako pastýřské satelity (tady zajišťují tedy jeho soudržnost svým gravitačním působením, navádějí částečky v blízkosti zpět do prstence).

Voyager 2 objevil 10 nových malých měsíců kromě 5 velkých, o kterých se už vědělo. Je pravděpodobné, že je dalších několik ještě menších satelitů bude uvnitř prstenců.

Uran je někdy právě stěží viditelný samotným okem za velmi jasné noci a je docela snadné ho pozorovat dalekohledem nebo triedrem (jestliže víte, kde ho přesně hledat ). Malý hvězdářský dalekohled ho už bude ukazovat jako malý disk. Tady je několik internetových adres, které vám ukážou současnou pozici Uranu (a samozřejmě i dalších planet) na obloze.

*Vzdálenost je měřena od centra planety k začátku prstence.