Daniel Basilius z Deutschenberka
Své studium na univerzitě započal v Praze. Dne 28. července 1609 zde získává titul bakaláře a o 3 roky později získává titul „in artibus“. Zajímal se nejen o matematiku a hvězdářství, ale také o právní zákon. Začal studovat na právnické fakultě, kde získal titul doktor práv. Od roku 1612 působil na pražské universitě jako profesor matematiky a hvězdářství. O rok později byl jmenován děkanem fakulty artistické, a potom ještě v letech 1619 a 1621. Během svého působení na univerzitě napsal mnoho spisů, pranostik, minucí. V jednom ze svých děl pojednává o kometě, kterou spatřil 28. listopadu 1618. Kometa se Basiliovi jeví jako strašlivá s velkým ocasem, doslova o ní píše:
Uvádí, že komety jsou k tomu, aby jimi Bůh mohl prokazovat dobrodiní na Zemi, očišťuje jimi Zemi od zlých věcí. Když však došlo k úmrtí rodičů boha, Bůh vše obrátil a komety měly na Zemi špatný vliv, přinášely nemoci, války, živelné katastrofy.
V roce 1621 byl naposledy zvolen děkanem fakulty. O rok později se do vedení dostali jezuité, téměř všichni profesoři opustili univerzitu, jen několik jich zůstalo včetně Daniela Basilia. Roku 1623 byl obviněn a vyslýchán za účast v protihabsburském odboji a poté konvertoval na katolickou víru, což mu umožnilo přijmout jmenování předsedajícím apelačního soudu. Později se stal tajemníkem českého kancléře. Tuto funkci vykonával až do své náhlé smrti 25. června 1628.