• William Herschel

Planety sluneční soustavy zná každý, ale objevitele planty Uran už málokdo. A právě tuto planetu objevil William Herschel.

William Herschel se narodil 15. listopadu 1738 v Hannoveru a stal se jedním z nejúspěšnějších astronomů všech dob i nejlepším konstruktérem zrcadlových dalekohledů mezi jeho vrstevníky. Zajímavostí je, že byl rovněž vynikajícím hudebníkem a také hudebním skladatelem.

Jeho rodina pocházela z Moravy (Heršpic u Slavkova). Původně se nejmenovali Herschelovi, ale Jelínkovi. Jeho pradědeček musel Čechy opustit kvůli náboženskému pronásledování (některé prameny uvádí, že rodina má židovský původ) a odstěhoval se s rodinou do Saska, kde přijali jméno Hirschelovi, později Herschelovi. Rodina Herschelových po sobě zanechala velmi slavné děti – můžeme si jmenovat Williamovy sourozence: Jacob, který byl vynikajícím violistou v Německu, dále Alexander, významný konstruktér dalekohledů, a Caroline Lucretie, která byla později také astronomkou a objevila několik komet.

V roce 1753 se Herschel nechal naverbovat jako hudebník v hannoverském pluku (ten byl v té době součástí Anglie). Později ale dezertoval a po Anglii se živil jako potulný hudebník. Roku 1766 se stal William varhaníkem a ředitelem kůru ve zcela nové Octagonské kapli v Milsom Street v lázeňském Bathu v jihozápadní Anglii. Přes léto měl Herschel více volna, a tak začal studovat matematiku a astronomii. Vážně ji začal studovat v roce 1773, ale protože neměl peníze na zakoupení dalekohledu, zakoupil si od optika nástroje a příslušné součástky a začal se spolu s bratrem Alexanderem věnovat výrobě dalekohledů. Alexander byl na svou dobu vynikajícím mechanikem. Nejdříve konstruovali dalekohledy jen pro sebe, později je začali i prodávat. William se stal mistrem ve výrobě potřebných zrcadel, takže jeho dalekohledy v té době dosáhly nejvyšší možné úrovně.

Pomocí dalekohledu jako první objekt pozoroval 4. května 1774 mlhovinu M42 v souhvězdí Orionu. Herschel 13. března 1781 objevil planetu Uran. Stalo se to pomocí dalekohledu vlastní výroby, který měl průměr objektivu 475 mm. Nejprve se ale domníval, že se jednalo o kometu.

Herschel chtěl původně planetu pojmenovat Georgium Sidus (Hvězda krále Jiřího) na počest anglického krále Jiřího III. Tento název se však neujal a na návrh Jeromeho Lalanda ji francouzští astronomové začali nazývat Herschel. Později Němec Johann Bode prosadil jméno Uran po řeckém bohu nebes.

Později začal Herschel noční oblohu zkoumat systematicky. Pomáhala mu jeho sestra Caroline. Za jeden a půl roku popsal jeden tisíc nových objektů, které vydal v roce 1786 v katalogu Katalog tisíce nových mlhovin a hvězdokup.

Roku 1787 se Herschelovi podařilo objevit dva největší ze známých měsíců Uranu - Titaniu a Oberona.

Roku 1789 dokončil Herschel svůj největší dalekohled, který po celých padesát let nebyl překonán. Pomocí něho studoval pohyby Saturnu, popsal rotaci Saturnu a jeho prstenců. Objevil také dva měsíce Saturnu - Mimas, na němž se nachází obrovský kráter, který je nyní po něm pojmenován, a Enceladus s velkou vulkanickou aktivitou.

V roce 1820 se Herschel stal prvním prezidentem Královské astronomické společnosti, do jejíhož emblému byl dán právě jeden z jeho dalekohledů jako zázrak tehdejší doby.

William Herschel zemřel 25. srpna 1822 v Sloughu u Windsoru. Na jeho počest byly později pojmenovány krátery na Měsíci a na Marsu.

• „Viděl jsem do vesmíru dále, než kterýkoliv člověk přede mnou; pozoroval jsem hvězdy, jejichž světlo bude muset, aby Země dosáhlo, potřebovat dvou milionů let.“