• Jost Bürgi

Bürgi patřil mezi nejlepší mechaniky své doby. Později se řadí i mezi astronomy. Nedochovaly se žádné záznamy o jeho vzdělání, ale vědci se domnívají, že byl spíše samouk, protože prý neuměl latinsky. Své znalosti čerpal z německy psané literatury. V letech 1579−1604 působil na dvoře Viléma IV. vévody hessenského v Kasselu. Nejvíce se proslavil svojí prací jako hodinář. Mezi jeho nejvýznamnější dílo patří mechanický stroj používaný v kyvadlových hodinách. Dalším vynálezem byl Remontoire, mechanismus, který se používá v menších hodinkách. Díky těmto vynálezům se zlepšila přesnost v měření času, což vedlo i k tomu, že se hodiny začaly používat ve vědě jako vědecký přístroj.

Jost Bürgi

Mezi Bürgiho záliby patřila i astronomie, do které přispěl dalším vynálezy. Sestrojil mechanické nebeské glóby s jedinečným mechanismem, který ukazoval nejen čas, ale i polohu nebeských těle či kalendář. Svá pozorování uskutečňoval na observatoři v Kasselu.

Mechanický hvězdný globus

Během svého života zavítal na pár let i do Prahy, v letech 1604−1630. Na žádost císaře Rudolfa II. přesídlil do Prahy a otevřel si zde svoji hodinářskou dílnu. Spřátelil se zde i s Johannesem Keplerem, pro něhož vymyslel výpočetní astronomické tabulky, které byly v podstatě tabulkami logaritmů. Protože však příliš neovládal latinu, bylo velice obtížné číst jeho logaritmy či další záznamy. Podporu v šíření svých poznatků našel právě u Keplera, který mu pomáhal vše sepsat. Tato publikace však byla vydána až v roce 1620. Byl zde však ještě jeden muž, který se nezávisle zabýval myšlenkou logaritmů, a tím byl John Napier ve Skotsku. Ten své propočty zveřejnil již v roce 1614. V roce 1631 se Bürgi vrací zpět do Kasselu, kde o rok později umírá.

Vnitřní mechanismus glóbu

Bürgi byl pohřben v Kasselu, ale jeho náhrobek se nedochoval. Na jeho počest byl tedy vystavěn nový, na kterém je uvedeno:

Dodnes se dochovaly jeho vynálezy a jsou k vidění např. v Národním technickém muzeu Praha, v muzeu ve Stuttgartu, v Kasselu či v Paříži.