František Josef Gerstner
František Josef Gerstner pocházel z chudé rodiny v Chomutově. Zpočátku studoval na gymnáziu v Chomutově, poté šel studovat filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v letech 1772−1777. Svá studia zaměřil na matematiku, fyziku a astronomii.
Zde se setkává s profesorem matematiky Tesánkem a profesorem astronomie Steplingem. Během svých studií si přivydělával na stravu a ubytování hrou na varhany a doučováním. Zajímal se i o techniku, proto při studiu, navštěvoval přednášky prof. Hergerta na Stavovské inženýrské škole. V oblasti astronomie vykonal veřejnou zkoušku a roku 1777 vykonal zkoušku z knihy Newtonova De principiis pholosophiae naturalis. Chtěl se zabývat i medicínou, ale láska k vědě byla silnější. Po odchodu do Vídně roku 1781, začal pracovat na vídeňské hvězdárně. O tři roky později se vrací za nabídkou pracovat na hvězdárně v Praze u profesora Strnada. Gerstnerovi se podařilo vytvořit metodu určování zeměpisné délky libovolného místa podle zatmění Slunce. Za tuto jedinečnou práci se stal členem České společnosti nauk. V letech 1788−1789 působil jako suplující učitel matematiky a techniky za profesora Tesánka. Ve svých přednáškách se zaměřoval hlavně na analýzu, astronomii, ale i mechaniku a hydrauliku. Gerstner byl považován za jednoho z největších odborníků v technickém směru. Na základě jeho návrhu o budoucí vysoké škole technické se zaměřením na exaktní vědy byl zřízen polytechnický ústav v Praze, v jehož čele stál právě Gerstner. Škola pod celým názvem Královské české stavovské technické učiliště se otevřela 10. listopadu 1806 a je považována za předchůdce dnešního ČVUT (České vysoké učení technické v Praze). S jeho zaměřením na techniku se mu podařil vyrobit první parní stroj v Království českém.
Zabýval se také pohony vodních kol, hnacím soukolím a navrhl novou konstrukci hydrometrického kyvadla. V roce 1807 se Gerstner stal ředitelem České hydrotechnické privátní společnosti, která měla za úkol vybudovat vodní kanál mezi Vltavou a Dunajem z Českých Budějovic do Lince. Gerstner jako technik, zvažoval všechny možné varianty, nejen vodní kanál, ale i železniční či silniční možnosti. Jako nejvíce přijatelná varianta byla železnice. Sám tedy navrhl roku 1808 koněspřežnou trať, jejíž projekt budoval v letech 1811−1823. Za tento velký pokrok získal Leopoldův řád od císaře Františka II., který jej následně povýšil do rytířského stavu. Samotná stavba železnice začala v roce 1824 za pomoci Gerstnerova syna Františka Antonína.
Železnice byla otevřena 30. září 1828.
„Gerstner byl 9. 4. 1832 penzionován a byly mu ponechány veškeré jeho příjmy. Uchýlil se na statek své dcery do Mladějova u Jičína, aby uspořádal své rozsáhlé dílo, kde téhož roku 25. června umírá a kde je také pohřben.“