• Mikuláš Koperník

Díky Mikuláši Koperníkovi se změnil způsob nazírání na svět. Narodil se 19. února 1473 v Toruni v rodině zámožného kupce a městského radního a stal se významným astronomem, matematikem, právníkem, stratégem a lékařem.

Po smrti otce se Koperníka a jeho sourozenců ujal strýc Lukáš Watzenrode. Byl to přísný muž, ale umožnil Koperníkovi studium. V roce 1491 začal Koperník studovat Jagellonskou univerzitu v Krakově. K tradici školy patřila výborná úroveň ve výuce matematiky a astronomie. A zde se s ní také Koperník seznámil. Přednášena byla ale podle geocentrických představ. Koperník se rozhodl pokračovat ve studiích v Itálii, proto odjel do Boloně, kde studoval církevní právo, ale hlavně astronomii a matematiku pod vedením slavného boloňského astronoma Maria de Novary. Roku 1497 pozorovali zákryt jasné hvězdy Aldebaran Měsícem a toto pozorování bylo dalším krokem ke hledání jiného modelu sluneční soustavy. Poměrně úspěšně stanovili přesně dobu trvání tropického roku, ale Koperník si nebyl jistý, zda je to správná hodnota, a proto se později také neúčastnil reformy kalendáře.

Zároveň začal studovat i medicínu, které se pak dlouhá léta věnoval, ale měl i dostatek času na svá astronomická pozorování.

Největším Koperníkovým přínosem bylo zkoumání, zda je správná geocentrická nebo heliocentrická představa světa. Podle něj jednoznačně vítězila heliocentrická představa, ale obával se s touto myšlenkou vystoupit veřejně. Během přibližně třiceti let pracoval na svém díle. Provedl velmi kvalitní pozorování, naměřená data propočítával, rýsoval modely sluneční soustavy a vše důkladně zapisoval. Na základě konkrétních dat byl schopen vyvozovat i obecné zákonitosti.

Zcela zásadním rokem v jeho životě byl rok 1543, kdy v Norimberku vychází tiskem jeho dílo Šest knih o obězích nebeských sfér. Podal zcela přesvědčivé důkazy, že nikoliv Země, ale Slunce je středem vesmíru a Země je jen jednou z planet, které kolem Slunce obíhají po svých trajektoriích. Z faktu, že Země má kulatý tvar, stanovil, že jednou za 24 hodin se Země otočí kolem své osy a že jednou za rok oběhne kolem Slunce po kružnici (to, že Země je na pólech zploštěná a její trajektorie kolem Slunce není tedy kružnicí, ale elipsou, která se svým tvarem kružnici blíží, Koperník nevěděl).

Koperník dále stanovil, že zemská osa svírá s rovinou ekliptiky úhel 66,5 stupně, to má za následek střídání ročních období. Zároveň stanovil, že Země neobíhá kolem Slunce sama, ale společně s dalšími planetami sluneční soustavy, a to s Merkurem, Venuší, poté je Země, Marsem, Jupiterem a Saturnem – Uran a Neptun v Koperníkově době ještě nebyly známy.

Těmito objevy Koperník zcela naboural do té doby nevyvratitelnou představu geocentrismu, tedy že Země je středem vesmíru. O osmdesát let později potvrdil Koperníkovu tezi ohledně heliocentrické soustavy německý matematik a hvězdář Johannes Kepler.

Mikuláš Koperník zemřel 24. května 1543 v polském Fromborku.

• „Studium věd přináší pravdu, neuvěřitelnou potěchu mysli.“