Granulace

Za sluneční granulaci je přímo zodpovědná konvektivní zóna a přenos energie prouděním. Teplejší hmota vystupuje k povrchu Slunce, zde se ochlazuje a opět klesá do Slunce. Důvodem tohoto jevu je změna hustoty látky. Na obrázku níže je zobrazena numerická simulace granulace.

Numerická simulace
Zdroj: AIP

Granulace na povrchu Slunce má buněčnou strukturu, která je tvořena jasnými granulemi a tmavým mezigranulovým prostorem. Granule mají nepravidelný, často mnohoúhelníkový tvar o průměru 1–2". Jednotlivé granule od sebe navzájem oddělují tmavé mezigranulové pruhy o průměrné šířce 0,4".

Granulace je způsobena konvekcí sluneční hmoty, o čemž svědčí vertikální výstupní proudění o velikosti 0,4 uprostřed jednotlivých granulí, jakož i horizontální proudění roztékajícího se plazmatu rychlostí 0,25 . Rychlost samozřejmě fluktuuje a její fluktuace se zmenšují s rostoucí výškou ve fotosféře. Střední kvadratická fluktuace rychlosti je 0,8 0,2 .

Průměrná životnost jednotlivých granulí se pohybuje kolem 8 minut, v ojedinělých případech může jednotlivá granule vydržet až 15 minut. Během svého vývoje mění granule svůj jas, a to v závislosti na výšce v atmosféře. Střední hodnota fluktuace granulí je 0,09–0,13 průměrného jasu spojitého záření.

Mnoho granulí vybuchuje. Tento jev je charakterizován zvyšováním jasu granule a rozpínáním rychlostí 1,5-2,0 . Vybuchující granule vytvářejí prstenec, který se rozpadne na části. Doba tohoto často pozorovatelného jevu je asi 10 minut.

Animace

Animace granulace
Zdroj: AIP, velikost animace 9 Mb
Stránka byla naposledy editována 26. ledna 2013 v 11:17.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 8275krát.

Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (astronomia.zcu.cz/hvezdy/slunce/742-granulace)
Nahrávám...