Plynné planety > Jupiter > Prstenec Jupitera

Prstenec Jupitera

Na rozdíl od komplikovaného a složitého systému prstenců u Saturnu, má Jupiter jednoduchý prstenec, který je složený ze tří částí: z jasného hlavního prstence, toroidního halového prstence uvnitř hlavního a pavučinového, který leží vně hlavního prstence. Podle kosmické sondy Voyager se zdál být pavučinový kroužek jednoduchý prstenec, ale obrázky z  Galilea poskytly neočekávaný objev, že ve skutečnosti se jedná o prstence dva. Jeden kroužek je vložený uvnitř dalšího. Prstence jsou velmi tenké a jsou složeny z částeček prachu, které vznikly po rozbití meziplanetárních meteoroidů o čtyři malé vnější měsíce, Metis, Adrastea, Thebe a Amalthea. Mnoho těchto částeček dosahuje pouze mikroskopických velikostí.

Jupiterův prstenec
Tento snímek, který je dodatečně dobarven, byl pořízen kosmickou stanicí Voyager 2 v březnu roku 1979.

Halový prstenec

Vnitřní halový prstenec je toroidní a rozprostírá se ve vzdálenosti 92 000 km až 122 500 km od středu Jupitera. Je vytvořen jemnými částečkami prachu, které vznikají z vnitřního okraje hlavního prstence, který se částečně "drobí" a padá směrem k planetě.

Hlavní prstenec

Hlavní a jasnější prstenec se rozprostírá od okraje halo do vzdálenosti 129 000 km, skoro ke vnitřní dráze měsíce Adrastea. Poblíž dráhy měsíce Metis klesá jasnost hlavního prstence.

Jupiterův prstenec
Systém prstenců Jupitera byl zobrazen kosmickou sondou Galileo dne 9. listopadu 1996. Na tomto pohledu je zobrazena západní část Jupiterova hlavního prstence s rozlišením 24 km/pixel. Prstenec zřetelně vykazuje paprskovitou strukturu, které byly naznačeny pouze na záběrech z Voyageru. Třebaže je většina Jupiterova prstence složena z malých zrnek, které mohou být velmi dobře rušeny silnou magnetosférou Jupitera, záře prstence na krajích prudce poklesne.

Pavučinový prstenec

Pavučinový prstenec je neobyčejně rozptýlený a jednotný pruh, který se rozprostírá napříč středem následujícího snímku. Začíná od hlavního a halového prstence na pravé straně. Pavučinový prstenec byl dříve vidět pouze na jednotlivých snímcích ze sondy Voyager, na kterých byl objeven ve velmi nízké úrovni jasu, která dosahuje hodnoty okolo jedné desetiny jasu hlavního prstence a prstenec úplně vymizí ve vzdálenosti tří poloměrů Jupitera. Pavučinový prstenec je zřetelněji vidět na pohledu ze sondy Galileo, levá strana pohledu odpovídá radiální vzdálenosti asi 2,2 poloměry Jupitera. Vnější hrana pavučinového prstence je až za okrajem tohoto snímku.

Jupiterův prstenec
Jupiterův pavučinový prstenec

Dnes víme, že je složen ze dvou částí, přičemž dvanejasné pavučinové prstence jsou zcela stejné. Vnitřní Amalthea pavučinový prstenec se rozprostírá od trajektorie měsíce Adrastea do vzdálenosti asi 182 000 km od středu Jupitera, tedy k trajektorii měsíce Amalthea. Nejasný Thebe pavučinový prstenec se rozprostírá od trajektorie měsíce Amalthea do vzdálenosti asi 226 000 km, tedy k trajektorii měsíce Thebe.

Malé měsíce Metis, Adrastea, Amalthea, Thebe, které se nacházejí uvnitř Jupiterových prstenců označujeme stejně jako u jiných planet názvem „pastýřské“ měsíce.

Jupiterovy prstence a měsíce se nacházejí v dosahu silného radiačního pásu elektronů a iontů chycených magnetickým polem planety. Tyto částice a pole zahrnují Jupiterovu magnetosféru, která na straně přivrácené ke Slunci dosahuje do vzdálenosti7 milionů km a na opačné straně sahá díky slunečnímu větru až k dráze Saturnu, tj. do vzdálenosti 650 mil. km.

Jupiterův prstenec
Jednotlivé části Jupiterova systému prstenců, jsou zde uvedeny trajektorie vnitřních měsíců Jupitera a pro srovnání také úsečka o velikosti 10 000 km a velikost našeho Měsíce ve stejném měřítku.

Ke zdůraznění velmi slabého pavučinového prstence byl obrázek přeexponován s ohledem na hlavní a halový prstenec (oba viděné v pravé časti mozaiky). V  této dlouhé expozici jsou vidět některé hvězdy; ostatní skvrnky na mozaice byly způsobené kosmickým zářením dopadající na CCD. Všechny části Jupiterových prstenců velmi účinně rozptylují sluneční záření v předním směru, což naznačuje, že částice jsou průměru mikrometrů nebo méně, menší než tloušťka hedvábného papíru. Domníváme se, že takto malé částice mají životnost srovnatelnou s lidským životem, tj. velmi krátkou ve srovnání se stářím sluneční soustavy.

Tento snímek byl pořízen skrze průzračný filtr (610 nm) CCD kamery umístěné na palubě kosmické sondy Galileo dne 9. listopadu 1996. Rozlišení je přibližně 46 km na prvek obrazu zprava doleva; protože byla kosmická sonda pouze 0,5° nad rovinou prstence, pohled je velice zkrácen ve vertikálním směru. Obrázek byl získán, když byl Galileo v Jupiterově stínu, směrem zády ke Slunci. Prstenec byl vzdálen asi 2,3 milionu km. Jupiter by byl zobrazen u pravého okraje obrázku.

Jupiterův prstenec
Jupiterovy prstence a dráhy vnitřních měsíců. Obrázek je rozdělen do několika částí, kde pro každou část je použito jiného zesílení, to dává představu o tom, jak moc je daný úsek viditelný bez zesílení signálu.
Jupiterův prstenec a některé jeho měsíce
Zajímavý obrázek zobrazující jupiterův prstenec a dráhy vnitřních měsíců. Jedná o třírozměrný pohled, který dává mnohem lepší představu o tom, jak vypadá prstenec této obři planety.
Jupiterův prstenec
Možný pohled na Jupiterovi prstence shora (zdroj: http://www.spatialreasoning.net/~jupiter/)
Jupiterův prstenec
Jupiterovy prstence vyfotografované sondou New Horizons (zdroj: http://www.nasa.gov/centers/ames/multimedia/images/2007/jupiterflyby.html)

Kosmická sonda New Horizons pořídila tyto snímky, když prolétala kolem Jupiteru. Horní snímek byl pořízen během příletu, ukazuje tři dobře definované pruhy z většího materiálu, stejně jako menší množství materiálu mezi kroužky. Dolní snímek vyfotografovala sonda poté, co prošla kolem Jupiteru 28. února 2007 a ohlédla se ve směru ke Slunci. Obraz je ostrý, i když se zdá rozmazaný kvůli mraku prachu obklopujícího prstence. Úzké kroužky vytvářejí ve svých drahách malé "pastýřské" měsíce.

Shrnutí

Jméno prstence Vzdálenost* Šířka Tloušťka Hmostnost Albedo
Halový 92 000 km 30 500 km     20 000 km ? 0,05
Hlavní 122 500 km 6 440 km <30 km 1013 kg 0,05
Vnitřní pavučinový 128 940 km 52 060 km ? ? 0,05
Vnější pavučinový 181 000 km 40 000 km ? ? 0,05
Pozn.: * Vzdálenost je měřena od středu planety k začátku prstence.
Hodnoty můžete najít v každém zdroji trochu odlišné.
Stránka byla naposledy editována 30. ledna 2013 v 23:04.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 15476krát.

Vytištěno ze stránky projektu Planety (astronomia.zcu.cz/planety/jupiter/885-prstenec-jupitera)
Nahrávám...