Plynné planety > Jupiter > Vzájemné úkazy

Vzájemné úkazy

Jupiterovy čtyři velké měsíce se pohybují po drahách, které jsou pouze nepatrně nakloněné k rovině ekliptiky a mezi oblíbené činnosti patří sledování jejich přechodů přes nebo za obrovským diskem planety. Během každého oběhu Jupitera kolem Slunce se dvakrát přihodí, přibližně jednou za šest let, že se oběžné dráhy měsíců nachází téměř na hraně našeho pohledu a měsíce je možné vidět při jejich vzájemných přechodech.

Vzájemné zákryty a zatmění měsíců Jupitera jsou nejlépe viditelné v první polovině roku 2003. Vzhledem k tomu, že tyto úkazy trvají obvykle pouze několik minut, jejich pečlivé sledování a měření může posloužit jako cenná kontrola matematických výrazů používaných pro popis pohybu měsíců během mnoha století.

Když se k sobě přiblíží dva měsíce natolik, že jsou rozlišitelné v malém dalekohledu, může být pokles jejich celkového osvětlení nápadné. V minulosti, před návštěvou Jupiterova systému sondami Pioneer a Voyager, sloužilo pozemní pozorování vzájemných úkazů k našemu nejspolehlivějšímu vodítku při zkoumání povrchových charakteristik jednotlivých měsíců.

Tyto úkazy také nabízí mimořádnou příležitost k testování rozlišení dalekohledů a kvality snímků. Každý měsíc představuje disk v průměru 1 obloukové vteřiny a tak slabý částečný zákryt představuje blízkou "dvojhvězdu", přičemž můžeme pozorovat jejich rychlou změnu orientace a vzdálenosti. Dnešní digitální a obrazová technika, která potřebuje menší expoziční doby než filmové fotografie, by měla být schopna zachytit tyto úkazy s nesrovnatelnou jasností.

Částečný zákryt měsíce Io měsícem Ganymedes.
Tato 19-ti snímková animace ukazuje měsíc Io (malý, pohybující se objekt) při částečném zákrytu měsícem Ganymedes, ke kterému došlo 16. ledna 2003. Amatér Yan Chi-keung z Hong Kongu použil k zachycení této 36 minut dlouhé sekvence CCD kameru připojenou k 250 mm, f/20 Maksutov-Cassegrainovu teleskopu. Skutečný zákryt (částečný, 17 %) se konal mezi 18:56 a 19:00 světového času.

Vysvětlení tabulek vzájemných úkazů

V následujících tabulkách jsou zaznamenány všechny úkazy seřazené podle datumu a světového času. Dvojice času uváděné za datumem určují začátek a konec částečné fáze (vnější kontakt) úkazu sledovaného ze Země. Tyto časy obsahují i dobu zpoždění, kterou potřebuje světlo měsíců než dorazí k nám.

Příklad výpisu vzájemných úkazů Jupiterových měsíců
Datum
2002
Začátek
(světový čas)
Konec
(světový čas)
Typ
úkazu
Velikost útvaru
(%)
Doba trvání
(A nebo T)
28. říjen 01:08 01:14 2o1 81 -
31. říjen 14:18 14:24 2o1a 86 27s
3. listopad 18:23 18:33 1o4 18 -
Typy vzájemných úkazů
Existuje 6 možností vzájemných úkazů měsíců, které závisejí na nepatrných odlišnostech v úhlových velikostech měsíců a relativních polohách. Přeložená ilustrace Sky & Telescope.

Další sloupec ("Typ úkazu") sděluje, ve zkráceném zápisu, kterých měsíců se zákryt nebo zatemnění týká. Například, 4o3 znamená, že měsíc IV (Callisto) zakrývá (o=occult) měsíc III (Ganymedes) při přechodu před ním. Podobně jako 1e2 znamená, že mezi měsícem I (Io) a měsícem II (Europa) dojde k zatmění (e=eclipse). V případě zatmění jsou obvykle samotné měsíce při pohledu ze Země zcela oddělené, pouze jeden měsíc zvolna zmizí a potom se opět zjasní. K tomuto dojde díku tomu, že prochází stínem dalšího měsíce. Někdy je poznámka v tomto sloupci doplněna znakem A  pro prstencové (A=annular) zatmění nebo T pro úplné (T=total), pokud tento údaj není uveden, jedná se o částečné zatmění.

Na následujícím obrázku je zachyceno všech šest možností. Nejsou zohledněny polostínová zatmění a v tabulkách jsou zaznamenány pouze zatmění způsobená stínem jádra.

"Velikost úkazu" je vyjádřena procentuálně částí vzdálenějšího průměru měsíce, která zakrytá. V případě prstencového zákrytu je velikost úkazu poměr průměrů obou těles. Poslední sloupec tabulky udává dobu trvání prstencové nebo úplné fáze (pokud vůbec je) v sekundách. Tato fáze se většinou vyskytuje blízko středu časového intervalu stanoveného pro částečnou fázi. Pochopitelně pouze některé z těchto úkazů je možné pozorovat z pevně stanovené zeměpisné polohy. Jediným požadavkem je, že Jupiter je nad horizontem na bezoblačné, tmavé obloze v čase úkazu.


Vzájemné úkazy do 1. dubna 2003

  • 6. března 2003 (1e2A) - Jednu minutu po konci tohoto zatmění Europa zmizí za diskem Jupitera (ve 20:55).
  • 8. března 2003 (4o2) - Oba měsíce přechází přes Jupitera.
  • 10. března 2003 (1e2A) - Tři minuty po tomto skončení zatmění Europa zajde za Jupitera (v 10:04).
  • 13. března 2003 (1e2A) - Krátce po konci tohoto zatmění se Europa schová za Jupitera (ve 23:14).

Vzájemné úkazy do 1. května 2003

  • 11. dubna 2003 (4o1) - Během doby, co Callisto částečně zakrývá Io, přelétávají oba měsíce nad diskem Jupitera.

Vzájemné úkazy do 1. července 2003

  • 8. června 2003 (druhé 3e1) - Io v době zatmění Ganymedem přechází přes Jupitera. Ganymedes také přechází přes disk planety.
  • 15. června 2003 (druhé 3o1) - Oba měsíce přecházejí přes Jupitera.
  • 22. června 2003 (3o1) - Během tohoto částečného zákrytu dojde v úhlové vzdálenosti mezi středy měsíců ke dvojímu minimu. První v 9:45 (s velikostí úkazu 38 procent) a druhou v 11:17 (37 procent).

Praktická pozorování

Jupiter a měsíce

Úkazy
Tento snímek byl pořízen 28. ledna 2003 ve 23:32:45 místního času, tj. 28. ledna 2003 15:32:45. Na snímku jsou vidět Io a Europa s jejich stíny uvnitř Jupiterova disku.
Úkazy
Tento snímek byl pořízen 28. ledna 2003 ve 23:57:55 místního času, tj. 28. ledna 2003 15:57:55. Měsíc Europa a jeho stín je vidět uvnitř disku Jupitera, zatímco měsíc Io právě dokončil svůj přechod.
Úkazy
Tato fotografie planety Jupiter je složena z 96 s snímků. Na pravé straně je vidět největší měsíc sluneční soustavy - Ganymedes. Snímky pořízeny 29. října 2000 v době od 1:31 až 1:42 místního času, tj. Hong Kong - GMT +8:00.
Animace
Tento animovaný gif zobrazuje rotaci planety Jupiter. Je možné spatřit měsíce Ganymedes (přechod přes Jupiter) a Callisto (je k vidění velice špatně pod planetou Jupiter). Animace byla pořízena v období od 20:11 dne 24. prosince 2000 do 3:42 dne 25. prosince 2000 místního času, Hong Kong - GMT +8:00.
Snímky
Tyto dva snímky byly pořízeny stejnou noc jako animace výše. Jsou umístěny tak, že lze vidět stereoskopický snímek Jupitera s Ganymedem v popředí. Jak to udělat: Uvolněte si oči, podívejte se pravým okem na pravý snímek a levým okem na levý. Uvidíte třetí snímek. Prostřední snímek je stereoskopický.
Snímky
Tento snímek Jupitera byl pořízen 13. ledna 2003 ve 00:23:15 místního času - Hong Kong (GMT +8:00), tj. 12. ledna 2003 16:23:15 UT. Tmavá skvrna představuje stín měsíce Io. Při bližší prohlídce je šance rozeznat samotný měsíc Io jako kruhovou žlutou skvrnu přibližně 1 cm vpravo od jeho stínu.

Částečný zákryt Io Ganymedem

Následující animace zachycuje částečný zákryt měsíce Io měsícem Ganymedes. Tento úkaz nastal 9. ledna 2003 mezi 16:10 až 16:16 světového času.

Částečný zákryt měsíce Io měsícem Ganymedes.
Částečný zákryt měsíce Io měsícem Ganymedes.

Částečné zatmění Io Europou (podle animace od Libora Šmída)

Dne 20. prosince 2002 došlo ve 4:51:33 světového času k částečnému zatmění měsíce Io měsícem Europa. Celý úkaz trval celkem 471 sekund a došlo k 59procentnímu zastínění měsíce Io. Maximální pokles jasnosti s ohledem na součet jasu zakrývaného a zakrývajícího měsíce činil 71 procent.

Poloha
Postavení měsíců v době maximálního zatmění, 20. prosince 2002 v 4:51:33 UT.

Planeta Jupiter se v danou chvíli nacházela 4,609 AU (691 343 000  km) od planety Země. Zdánlivý rovníkový průměr činil 42,7" a planeta se nacházela v  souhvězdí Blíženci (Gemini, RA=9h21m, decl=16°11').

Měsíc Io se v době zatmění nacházel 5,72 poloměrů Jupitera (2'02") od středu disku Jupitera a měsíc Europa 6,99 poloměrů Jupitera (2'29"). Oba měsíce východním směrem.

Dalekohled
Dalekohled použitý při pořizování tohoto záznamu. Více informací se dozvíte na stránce Využití videokamery v  amatérské astronomii

Záznam byl pořízen zrcadlovým dalekohledem (Newton) o průměru zrcadla 355 mm a ohniskové vzdálenosti 1 600 mm. Primární ohnisko je pomocí speciální soustavy prodloužené na 10 m a takto získaný obraz je snímán videokamerou Panasonic NV-S88. Časový údaj v záznamu je ve světovém čase (UTC), přičemž datum, hodiny a minuty jsou přihrány samotnou kamerou a sekundy jsou opticky vkládány do záznamu přímo z přijímače signálu DCF77.

AVI soubor 1 AVI soubor 2
Velikost souboru: 6,96 MB
Délka záznamu: 48,5 s
Rozlišení: 768 x 576
Počet snímků: 961
Video kodek: DivX Decoder Filter
Datový tok: 148kB/s (20 snímků/s)
Velikost souboru: 1,82 MB
Délka záznamu: 48,2 s
Rozlišení: 768 x 576
Počet snímků: 241
Video kodek: DivX Decoder Filter
Datový tok: 38kB/s (5 snímků/s)

Podrobnosti o animaci

Animace
Několik minut před samotným úkazem.
Animace
Čas největšího zatemnění měsíce Io měsícem Europa. Na místě, kde se předtím vyskytoval měsíc Io není prakticky nic vidět. Je to způsobené mezní hvězdnou velikostí použité optické soustavy. V tomto případě nešlo o úplné zatmění, takže by měl být měsíc teoreticky vidět při maximální fázi zatmění.
Animace
Konec animace, měsíc Io vyšel z částečného zatmění a je již normálně vidět.
Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 9429krát.

Vytištěno ze stránky projektu Planety (astronomia.zcu.cz/planety/jupiter/922-vzajemne-ukazy)
Nahrávám...