Kamenné planety > Země > Časová pásma

Časová pásma

Podle mezinárodní dohody je celý zemský povrch rozdělen poledníky na 24 časových pásem po 15°. Každé časové pásmo, má své hranice a platí zde tzv. pásmový čas, který odpovídá místnímu střednímu slunečnímu času. Tento místní střední sluneční čas se počítá pro poledník, který je středem časového pásma. Jako příklad si můžeme vzít tzv. nultý poledník (Greenwichský). Časové pásmo dané tímto poledníkem se nachází 7,5° na západ a 7,5° na východ zeměpisné délky od nultého poledníku. Protože jako počátek pásmového času pokládáme nultý poledník, bylo navrženo označení tohoto časového pásu jako světový čas SČ označovaný anglickou zkratkou UT (univerzal time) . Ne každé časové pásmo je přesně ohraničeno poledníkem o dané zeměpisné délce, ale jsou zde zohledněny i hranice států a další vlivy viz. obrázek. Při přechodu o jedno časové pásmo se změní čas o jednu hodinu, a sice směrem na východ o jednu hodinu dopředu, směrem na západ o jednu hodinu dozadu.

Pokud se při cestování dostaneme až na druhou stranu polokoule do oblasti Tichého oceánu, narazíme na datovou hranice (na obrázku zvýrazněna červeně). Datová hranice je velice důležitá, neboť je to hranice, po jejímž překročení si cestovatel musí změnit datum, a sice tak, že si jeden den připočítává při přechodu datové hranice od východu na západ a směrem od západu na východ si jeden den odečte. Datová hranice byla stanovena mezinárodní úmluvou na 180. poledník roku 1845. Toto místo bylo vybráno záměrně, protože se v blízkosti tohoto poledníku nenachází žádné větší město a nemůže dojít k tomu, že část města má např. pátek a druhá část již sobotu.

Vůbec nejstarší čas, který kdy lidstvo používalo, označujeme jako pravý sluneční čas. Vycházel z pozorování pohybu Slunce po obloze. Základním okamžikem pro pravý sluneční čas je okamžik průchodu Slunce místním poledníkem, tedy průchodem přesně nad jižním bodem. V tomto okamžiku v našich zeměpisných šířkách dochází ke kulminaci Slunce. Pravý sluneční čas ukazují sluneční hodiny. Doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody místním poledníkem je pravý sluneční den. Pravý sluneční den se během roku neustále mění, rozdíly činí až desítky minut. Je to dáno sklonem osy rotace Země k rovině ekliptiky, ale hlavně tím, že Země se nepohybuje kolem Slunce po kruhové trajektorii. Pohyb Země kolem Slunce po elipse je podle druhého Keplerova zákona nerovnoměrný, při pohybu k perihelu dochází ke zrychlení, naopak mezi perihelem a afelem se pohyb zpomaluje.

Lidé ale potřebují čas měřit daleko přesněji než na desítky minut, a proto není pravý sluneční den jako jednotka času příliš vhodná. Používá se proto střední sluneční čas, který je odvozen z pohybu fiktivního středního Slunce po obloze. Střední Slunce se pohybuje rovnoměrně a za rok urazí stejnou dráhu jako pravé Slunce. Střední sluneční den je proto během roku stálý a rovný 24 hodinám. Rozdíl mezi pravým slunečním časem a středním slunečním časem se nazývá časová rovnice. Maximální hodnotu dosahuje časová rovnice 3. 11. (+16 minut) a minimální hodnotu 12. 2. (-12 minut).

Střední sluneční čas počítaný pro poledník ve středu časového pásma se nazývá místní střední sluneční čas.

Světový čas (UT) – platí pro časové pásmo, které je určeno nultým poledníkem (Greenwich)

Středoevropský čas (SEČ) – platí pro časové pásmo, které je určeno 15° poledníkem východní délky. SEČ = UT + 1 h.

Letní středoevropský čas (SELČ) – zavedl se ve dvacátém století z energetických důvodů kvůli úspoře energie. SELČ= UT + 2 h.

Stránka byla naposledy editována 17. ledna 2011 v 8:44.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 98590krát.

Vytištěno ze stránky projektu Planety (astronomia.zcu.cz/planety/zeme/1941-casova-pasma)
Nahrávám...