• Martin Alois David
• Davidova díla

Martin Alois David se narodil v obci Dřevohryzy, která patřila ke klášteru Teplá. Jako malý studoval školu premonstrátů, poté šel studovat gymnázium, které ukončil roku 1776.

Martin Alois David

Odešel studovat univerzitu do Prahy se zaměřením na matematiku a fyziku. Později studoval i teologii a vyšší matematiku u profesora Josefa Tesánka, který své učení zaměřoval na fyzikální a astronomické příklady. V roce 1780 vstoupil do řádu premonstrátů, vrátil se do Teplé a získal jméno Alois. O tři roky později se vydal opět do Prahy, aby pokračoval ve studiích. Pod vedením Tesánka, který se zaměřil na Newtona, David vydává „Das Leben Newtons“ (Newtonova biografii). O dva roky později dokončil studium teologie a byl vysvěcen na kněze. Během svých studií stále projevoval zájem o astronomii, proto se koncem roku 1785 zúčastnil konkurzu na post adjunkta na hvězdárnu v Klementinu. Toto místo však získal Gerstner. O čtyři roky později se konečně na tento post dostal po odejití Gerstnera, který se stal profesorem vyšší matematiky, místo Tesánka. Aby se stále více zdokonaloval v oblasti astronomie, začal cestovat a navštěvovat jiné modernější hvězdárny. Zlepšil se v propočítávání zeměpisných souřadnic. Vylepšoval mapu Čech pomocí astronomického proměření zeměpisných souřadnic. Za své zásluhy byl odměněn roku 1795, kdy se stal členem Královské společnosti nauk. Díky ní se dále šířily jeho vědecké příspěvky, výsledky měření či pozorování. Publikoval také v Astronomických ročenkách. O čtyři roky později se stal ředitelem Klementinské hvězdárny, po smrti Strnada. Na jeho památku určil zeměpisnou polohu vesnice Chržín, kde byl Strnad pochován. Roku 1801 se opět vydal zdokonalovat v astronomii, astronomických přístrojích (např. achromatický dalekohled), postupech měření. Navštívil i hvězdárnu v Lipsku a Drážďanech. Jeho kvalitní práce byla stále více oceňována. „Pro klementinskou hvězdárnu opatřil Reichen-bachův meridiánový kruh (1807) a další přístroje, které však zatím nebylo kam nainstalovat, protože stará Astronomická věž již nevyhovovala.“ Přístroje tak zůstaly v bednách až do 80. let. V roce 1806 se stal děkanem filozofické fakulty v Praze. O tři roky později byl členem Akademie věd v Mnichově. Roku 1816 se stal rektorem univerzity v Praze.

Davidův zeměpisný glóbus

Během své práce stále vylepšoval mapu Čech pomocí astronomického proměření zeměpisných souřadnic, kterou vydal roku 1819. Následující roky získal za svoji práci ještě mnoho titulů např. člen Ekonomické vědecké společnosti v Lipsku, člen Společnosti vlastivědného muzea v Čechách, člen dánské Společnosti pro dějiny severního starověku či předseda České královské vědecké společnosti. Za své velké zásluhy v astronomii byl označován jako „královský astronom“. V roce 1833 ho navštívil František Josef I., který jej vyznamenal zlatou medailí a řekl: „Jak se vám vede, Davide, trváte ještě pořád na hvězdárně?“ Davidův zdravotní stav se ovšem natolik zhoršil, že musel hvězdárnu opustit a vrátil se zpět do Teplé, kde dožil. Zemřel 22. února 1836. Za svůj život napsal několik desítek příspěvků, článků a knih.

West kóta k zaměření polohy Teplé

Záznam o úmrtí Davida v klášteře Teplá