• Mistr Martin

Martin z Lenčice byl původem z Polska. Od roku 1427 působil na pražské univerzitě, kde se roku 1444 stal profesorem hvězdářství s působností do roku 1463. Stal se prvním profesorem, který získal titul „astronomus publicus“. V letech 1455–1456 byl zvolen rektorem univerzity.

Sepsal dva velké rukopisy. Jedním z nich byla pranostika pocházející z roku 1455, která je uvedena na 4 listech a je psaná latinsky. Hovoří zde o třech aspektech – „opozici Saturnu s Jupiterem, zatmění Měsíce v souhvězdí Štíra a konjunkci Saturnu s Marsem v témže souhvězdí. Protože souhvězdí Štíra je znamením půlnočním (severním) a Saturn je oběžnice vládnoucí nad Čechami, Polskem a Pruskem, mají se prý tyto země připravit na příchod moru a válek.“

Toto dílo bylo sepsáno pro Oldřicha z Rožmberka a bylo rozděleno do osmi kapitol.

Ve třetí kapitole, která se věnovala postavení krále a jiných šlechticů zazněla předpověď: „Stav královských rytířů se poznává podle vládce jedenáctého domu, totiž podle Merkuru, který je neblaze ovlivněn postavením vůči Martu; znamená tedy nedobrý osud těchto osob. Královští šlechtici budou v nesnázích pro opozici Jupitera se Saturnem.“

Během své výuky astronomie využíval závěrů, ke kterým dospěl Ptolemaios ve své knize „Almagest“. V této knize nalezneme základy astronomie, a katalog pozic a jasností cca 1 050 hvězd. Název této knihy vznikl z arabské transkripce originálního řeckého názvu „Mégalé syntaxis“ (Největší skladba). Na základě těchto teorií a úvah sepsal svůj druhý rukopis pod názvem „Computus de sphaera materiali“ (Výpočty materiální „hmotné“ sféry). Hovoří zde o světě jako takovém, uvádí, že se rozděluje podle:

1. jsoucnosti – 9 sfér (nejvyšší; sféra stálic = obloha; sedm sfér nižších = oběžnice)
2. nahodilosti – 2 sféry (přímá – rovník je na obzoru; šikmá – rovník a obzor svírají ostrý úhel)