Josef Stepling
Josef Stepling se narodil 29. června 1716 v Regensburgu, v Německu. Chvíli po narození umírá Steplingům otec a matka se i s Josefem vrací do rodné Prahy. Začal zde chodit do jezuitské školy, kde roku 1733 vstoupil do řádu. Téhož roku pozoroval své první zatmění Měsíce. Zprvu studoval filozofii v Olomouci, poté se začal více věnovat matematice a teologii, což vedlo k vysvěcení na kněze. Během studií se setkal s profesorem Mühlwenzelem, který jej nejspíše více směřoval k fyzice a astronomii. V roce 1748 se stal profesorem matematiky a fyziky na pražské univerzitě, dostal se až na post ředitele matematicko-fyzikálních studií.
V oblasti astronomie je Stepling znám jako spoluzakladatel hvězdárny v Klementinu. Vybudoval odborné astronomické pracoviště, kde se pracovalo s dokonalými přístroji, o které se zasloužil také mechanik Klein. Pod Steplingovým vedením byla hvězdárna otevřena roku 1751. Následujícího roku se začala konat první meteorologická pozorování. Jednalo se o „první systematická měření tlaku a teploty vzduchu během celého kalendářního roku (1752), doplněná měřením atmosférických srážek, které je nejstarším v českých zemích.“ O svých meteorologických pozorování sepsal dílo: „Barometrická, teploměrná a dešťoměrná pozorování, vykonaná v roce 1752 Josefem Steplingem, jezuitským knězem, ředitelem císařsko-královského filozofického učení v Praze, přednesená na filozofickém shromáždění desátý den před červnovými kalendami roku 1753“.
Následujícího roku se na něho obrátila Marie Terezie, zda by mohl dohlédnout na chod gymnázií. Zasloužil se tedy o mnoho odborných přednášek, veřejných pokusů a snažil se, aby se významní vědci té doby pravidelně scházeli a diskutovali nad svými názory. Díky tomu znal nejvýznamnější odborníky té doby. Založil společnost pro studium věd v Londýně (Royal Society).
V astronomické oblasti se více zaměřoval nejen na meteorologii, ale také na kolísání zemské osy či aberaci světla přicházejícího z hvězd. Dále pozoroval zatmění měsíců Jupitera či našeho Měsíce.
Za zmínku stojí i jeho práce, ve které se věnoval vichřici probíhající na našem území v Praze roku 1756. Pečlivě zaznamenával průběh a jednotlivá měření. Celou práci rozdělil do tří částí: 1. tabulky s naměřenými hodnotami a pozorováním, 2. popis průběhu počasí, 3. domněnky o příčinách této vichřice. Podle jeho závěrů se v den vichřice objevilo i zemětřesení a navíc tato bouře nepostihla jen naše území, ale převážně území Německa a část Belgie.
Až do své smrti 11. července 1778 vykonával funkci ředitele Klementinské hvězdárny.
Jako vzpomínka na tak významného vědce je pomníček u Státní technické knihovny, postavený roku 1780, s nápisem: „Josefu Steplingovi, o vzdělanost a tuto knihovnu mimořádně zasloužilému, na památku a jako příklad potomkům Marie Terezie. Zemřel 11. července 1778.“