• Mikuláš Ursus

Velkou zvláštností u tohoto astronoma je fakt, že do svých 18 let neuměl číst ani psát. Rodiče byli vesničané, kteří se živili částečně chovem dobytka. Mikuláš se kolem 18. roku života začal sám vzdělávat, stal se samoukem. Věnoval se latině, řečtině, francouzštině, ale také astronomii, matematice či filozofii. Byl velice nadaný, proto dělal velké pokroky převážně ve studiu jazyků. Po letech jeho talent objevil Heinrich Rantzau, významný představitel renesance a humanismu na dánsko-německém území, který se rozhodl ho zaměstnat a podporovat ho v jeho vědeckém vývoji. Proto také mohl Reimarus v roce 1583 vydat svoji první publikaci „Geodaesia Ranzoviana“ (Ranzauovská geodesie).

Systém Tychona Braha a Mikuláše Reimara Urse

Ve svém životě se setkal i s Tychonem Brahem. Stali se z nich velcí nepřátelé. Hlavním důvodem bylo přivlastňování myšlenky Tychonova planetárního systému. Reimarus sestavil mapu heliocentrického modelu planet v roce 1588, velice podobnou té Tychonově. A právě ten v systému uvádí, že Země se neotáčí a dráhy Marsu a Slunce se protínají. Oproti tomu Reimarus uvádí, že Země se otáčí a dráhy Marsu a Slunce se neprotínají. Na základě toho, že se Reimarus začal se svojí teorií chlubit, i když ho Brahe obviňoval z plagiátorství, byl pozván císařem Rudolfem II. do Prahy v roce 1591. Ursus, který pracoval na dvoře Rudolfa II., utekl a jeho post od roku 1599 zaujímá právě Tycho Brahe. Druhé jméno Ursus byla jeho přezdívka, znamená v latině medvěd. Vyjadřovala jeho hrubé chování a vystupování.

Mikuláš Reimarus Ursus zemřel na tuberkulózu 16. srpna 1600 v Praze.