• Proměnné hvězdy
• Pulsující
• Eruptivní
• Explozivní
• Neradiální pulzace
• Delta Scuti
• BY Draconis
• Supernovy

Mira byla objevena jako druhá proměnná hvězda a jako první pulsující. Stalo se tak 13. srpna 1596 Davidem Fabriciusem (1564–1617). Před svým objevením byla pozorována Hipparchem (134 př. k.), poté roku 1070 čínskými astronomy a pravděpodobně roku 1592 nebo 1594 korejskými astronomy. V roce 1603 ji katalogizoval Johann Bayer v katalogu Uranometria jako hvězda s magnitudou 4 a také ji pojmenoval jako Omicron Ceti. R. H. Allen roku 1899 ve své publikaci informoval, že Fabricius ji znovu objevil 15. února 1609. Až Jana Fokkens Holwarda (1618–1651) z Friesland ve Finsku v roce 1638 ji opět objevil a poté ji zaznamenal až násleujícího roku, z čehož odvodil 11 měsíční periodickou proměnnost Miry. Johann Hevelius ji pozoroval od roku 1659 do roku 1682 a výsledky publikoval ve své práci Prodomus Astronomie a Historiola Mirae Stellae vydané v roce 1662. Přesněji byla perioda Miry určena Ismailem Bouillaudem z Paříže na 333 dní, což je pouze jednodenní odlišnost od současných měření, což je díky malém projevu nepravidelných proměnností při takovéto periodě.

Mira, Omikron Ceti a VZ Ceti

William Herschel změřil 6. listopadu 1779 její jas(světelnost) na 0,85 mag (vzhelem k Aldebaranu). Podle Allen, S.C. Chandler se se pohybuje jas Miry v maximu mezi 1,7 a 5,0 mag a v minimu mezi 8,0 a 9,5.

Mira je nejjasnější a nejznámější pulsující hvězdou s dlouhou periodou na obloze a podle ní se jmenuje celá kategorie hvězd. Je od Země vzdálena 400 světelných let a je přibližne 700x větší než Slunce.

Mira je také hlavní (dominantní) složkou dvojhvězdy. Jejich úhlová vzdálenost je pouze 0,6 úhlových vteřin a jejich oběžná doba je 400 let, takže od objevení Fabriciusem vzkonali pouze jeden oběh.Jejich lineární vzdálenost je 70 astonomických jednotek, což je asi 70-ti násobek vzdálenosti Země od Slunce. Společník Miry je pravděpodobně bílý trpaslík a interaguje s ní v jejím akrečním disku, který je pravděpodobně jasnější než tento bílý trpaslík. Společník Miry je také proměnnou hvězdou a je označen VZ Ceti. Proměnnost VZ je komplikovanější. 13 roční perioda je měněna rychlými minutovými fluktuacemi a příležitostně ojedinělým rozzářením trvajícím několik minut.