• Následné zpracování
• Opravné snímky
• Skládání snímků
• Tvorba mozaiky
• Zmenšování snímků

Pokud je fotografovaný objekt příliš velký a nevejde se na jeden snímek, je možné nafotografovat několik sousedících zorných polí s určitým přesahem a ty poté poskládat do mozaiky. Způsobů na vytvoření mozaiky je několik a obvykle se jedná o metody, které vyžadují větší zručnost a praxi v grafickém editoru. V některých případech lze k vytvoření mozaiky použít automatické funkce některého z programů pro zpracování astronomických snímků, například programu Deep sky stacker. Tyto programy obvykle vyhledávají ve fotografiích polohy hvězd a mohou tak fotografie s dostatečným přesahem velice přesně sesadit. Mnohdy však toto nelze, například u fotografií Měsíce a Slunce, kde na fotografiích hvězdy nebývají. Pak je nutné využít grafický editor, například Adobe Photoshop, nebo Gimp a sesadit snímky ručně. Nejběžnější metoda je načtení obou snímků do jednoho dokumentu, každý do jiné vrstvy. Vrstvy je pak možné posunovat libovolně vůči sobě. Aby bylo sesazení co nejpřesnější, je možné horní vrstvu zobrazit v režimu rozdílu, pak se světle zobrazují rozdíly oproti spodní vrstvě a protože v oblasti přesahu by mely být rozdíly co nejmenší nebo nejlépe žádné, je nutné najít takovou polohu obou vrstev vůči sobě, kdy je plocha přesahu obou snímků co nejtmavší.

Dále je obvykle nutné snímky srovnat z hlediska jasu pozadí a úrovní. Pokud se na rozhraní objevuje ostrá linka, ukončující okraj horního snímku, lze ji poznenáhlit pomocí nástroje guma s měkkým okrajem stopy. Postupnou aplikací stejného postupu je možné poskládat dohromady i více než dva snímky.

Na skládané snímky je nutné před počátkem skládání nejprve aplikovat korekci opravnými snímky, pokud je pro ně nutná.