• Neutronová hvězda
• Historie výzkumu
• Pulsary
• Perioda
• Hustota
• Poloměr
• Magnetické pole
• PPdot diagram
• Binární a ms pulsary
• PSR 0737–3039A+B
• RTG a gama pulsary
• RTG emise
• Magnetary
• Historie
• SGR a AXP
• Magnetické pole
• Princip záblesku

Pulsar PSR 0737–3039A byl objeven v roce 2003 Parkerovým rádiovým teleskopem. Nachází se na excentrické oběžné dráze, z jejíž parametrů bylo zřetelné, že je ovlivňována další velmi blízkou neutronovou hvězdou. O rok později (2004) byl detekován i  jeho průvodce PSR 0737–3039B. Tato dvojhvězda byla první odhalenou dvojhvězdou složenou ze dvou vzájemně obíhajících se pulsarů. (animace - zdroj: www.atnf.csiro.au)

Objev průvodce otevřel nové možnosti při měření vlastností dvojhvězdy. Změřením poloos oběžných drah složek lze získat precizní údaj o jejich hmotnostech. Díky jejich vzájemné blízkosti může být prováděno testování obecné teorie relativity, zejména ověřovaní vyzařovaní gravitačních vln, (animace gravitačních vln - zdroj: chandra.harvard.edu) čímž se oba pulsary nakonec srazí a vznikne tak s největší pravděpodobností černá díra. (animace - zdroj: www.atnf.csiro.au)

Animace soustavy pulsarů PSR 0737–3039A+B
(zdroj obrázku: www.celestiamotherlode.net)

Obě složky jsou na oběžných drahách od sebe vzdáleny zhruba 900 000 km (3 světelné sekundy). Díky velkém sklonu oběžných drah pak nastává v konjunkci zajímavý fyzikální jev. Pulsar A míjí Pulsar B ve vzdálenosti pouhých 0,15 světelné sekundy, což je vzdálenost menší než je poloměr světelného kužele pulsaru B (0,45 světelné sekundy), ale menší než poloměr světelného kuželu pulsaru A. Při vzájemném pohybu se tak střetávají jejich magnetosféry, což umožňuje zkoumat vlastnosti magnetosfér (vlastnosti vysílaného rádiového vlnění, hustotu plazmatu a strukturu magnetického pole).

Vzájemné překrytí magnetosfér trvá 20–30 sekund a již bylo astronomy změřeno. Silný hvězdný vítr z pulsaru A (řádově 100krát intenzivnější než ten z pulsaru B) vytváří jistý druh magnetopauzy kolem magnetosféry pulsaru B (podobný jev, jakým sluneční vítr vytváří magnetopauzu v magnetosféře Země) a to vše uvnitř světelného kužele pulsaru B. Hvězdný vítr z pulsaru A je pak nucen pohybovat se kolem prudce ochlazené magnetosféry pulsaru B.

Počítačová kresba složky B v detailu (vlevo) a při oddálení (vpravo)
(zdroj obrázku: www.celestiamotherlode.net)