Závěrečná stádia > Neutronové hvězdy > Magnetar je neutronová hvězda

Magnetar je neutronová hvězda

Během 80. let 20. století bylo uvažováno několik teorií týkajících se záhadného gama záblesku a jeho původce. Pro ilustraci uvedu několik příkladů:

  1. srážka planetky s neutronovou hvězdou
  2. fázový přechod jádra neutronové hvězdy, kdy jádro nějakým způsobem změní svůj stav během ochlazování a uvolní tím energii (stejně jako voda, která uvolní energii při svém zamrzání)
  3. srážka hypotetického kvarkového tělesa s kvarkovou hvězdou

Nicméně při důkladnějších propočtech všechny zmíněné teorie selhaly a nedokázaly vždy zcela vysvětlit všechny naměřené a zaznamenané jevy při záblesku z roku 1979. Až v roce 1992 vypracovali Robert Duncan a Christopher Thompson teorii, která by mohla vysvětlit SGR pomocí magnetaru – atypické neutronové hvězdy. Nutno podotknout, že teorie magnetarů se původně nesnažila vysvětlit SGR, ale magnetická pole pulsarů.

Vznik magnetaru

Neutronové hvězdy vznikají z masivních hvězd, jejichž hmotnost dosahuje 8 až 20 hmotností Slunce. První závěrečnou fází v životě takové hvězdy je fáze rudého veleobra, který začíná odhazovat svoji obálku do okolního prostoru.

04_1.jpg
1. fáze vzniku magnetaru

Masivní hvězda končí svůj život výbuchem supernovy typu II, kdy se hvězdné jádro vlastní gravitací zhroutí na objekt s hustotou shodnou s hustotou atomového jádra (1017 kg).

04_2.jpg
2. fáze vzniku magnetaru

První fáze jsou charakteristické pro vznik neutronové hvězdy. V dálších fázích se vývoj již liší:

Magnetar       Pulsar
Pokud nově zrozená NH rotuje dostatečně rychle, generuje silné magnetické pole. Siločáry pole se navzájem překrucují.
Stáří magnetaru: 0–10 s.
04_3a.png       04_3b.png Nově zrozená NH nerotuje dostatečně rychle a negeneruje tak magnetické pole o kritické hodnotě indukce (nejedná se o magnetar, ale o „obyčejný“ pulsar.
Stáří pulsaru: 0–10 s.
Magnetar se stabilizoval. Má hladký a pravidelný povrch. Siločáry jsou uvnitř magnetaru stále překroucené, vně jsou však již srovnané. V takovém stavu může dojít i k slabému radiovému vysílání.
Stáří magnetaru: 0–104 let.
04_4a.png       04_4b.png Pulsar je obecně mnohem chladnější než magnetar stejného stáří. Pulsar emituje radiový paprsek, který pak za konkrétních okolností můžeme pozorovat.
Stáří pulsaru: 0–109 let.
Starý magnetar již vychladl a většina jeho magnetické energie je vyzářena. V takovém stavu již emituje pouze malé množství energie.
Stáří magnetaru: nad 104 let.
04_5a.png       04_5b.png Pulsar vychladl a již nevyzařuje.
Stáří pulsaru: nad 109 let.
Obrázky použity se svolením Dona Dixiona      

 

04_xrf.jpg
Takto by mohl vypadat magnetar se silným magnetickým polem
(zdroj obrázku: chandra.harvard.edu)
Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 6744krát.

Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (astronomia.zcu.cz/hvezdy/neutron/698-magnetar-je-neutronova-hvezda)
Nahrávám...