Záhada z roku 1979

5. března 1979 zaznamenalo devět družic (animace - zdroj animace: swift.sonoma.edu ), specializovaných na detekci gama záření, velmi intenzivní záření. Záblesk záření trval pouze 0,2 sekundy a nesl tolik energie, jakou by naše Slunce generovalo 1 000 let. Následovala dvěstěsekundová emise, která vykazovala jasnou osmisekundovou periodu pulsu ( každý puls obsahoval celoroční produkci energie Slunce). Po analýze dat vedly stopy jasným směrem – do Velkého Magellanova mračna, k pozůstatku po výbuchu supernovy známému jako N49.

04_n49.jpg
Supernova N49 ve Velkém Magellanově mračně – zdroj SGR zachycený v roce 1979
(zdroj obrázku: apod.nasa.gov)
04_1979.gif
Graf zachycující SGR záblesk v roce 1979. Data pocházejí ze sovětské sondy Veněra 12
(zdroj obrázku: solomon.as.utexas.edu)

Další překvapení na sebe nenechalo dlouho čekat. Astronomové zjistili, že neutronová hvězda, která po výbuchu zbyla, je stará pouze několik tisíc let. To však prudce kontrastovalo s dlouhou dobou rotace (8 s), která je typická spíše pro pulsary staré. Něco tento pulsar zbrzdilo.

04_n49x.jpg
Supernova N49 ve Velkém Magellanově mračně v rentgenovém oboru. Obrázek vytvořen pomocí ROSAT X-Ray Telescope
(zdroj obrázku: solomon.as.utexas.edu)
Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 3866krát.

Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (astronomia.zcu.cz/hvezdy/neutron/699-zahada-z-roku-1979)
Nahrávám...