Naše Galaxie > Nejbližší hvězdy
Nejbližší hvězdy
Tato mapa zobrazuje všechny hvězdné systémy, které leží do vzdálenosti 12,5 světelných let od našeho Slunce. Mnoho z těchto hvězd jsou červení trpaslíci – hvězdy s desetinovou hmotností Slunce a méně než setinu svítivosti. Zhruba osm procent všech hvězd ve vesmíru jsou červení trpaslíci a nejbližší hvězda – Proxima – je typickým příkladem.
Nejbližší hvězdy
|
Informace o nejbližších hvězdách
- Slunce – Typ=G2, Magnituda=-26,8, Vzdálenost=0,00 světelných let
- Typická hvězda představující žlutého trpaslíka. Okolo obíhá 9 planet.
- Proxima Centauri – Typ=M5, Magnituda=11,0, Vzdálenost=4,22 světelných let
- Tento slabý červený trpaslík je nejbližší hvězda ke Slunci a je to člen systému Alpha Centauri a leží 0,24 světelných let od hlavního páru, který oběhne jednou za více než 1 milion let. Proximu objevil v roce 1915 Robert Innes a v té době se jednalo o nejméně zářící hvězdu.
- Alpha Centauri A,B – Typ=G2+K0, Magnitudy=0,0+1,4, Vzdálenost=4,39 světelných let
- O něco dále o nás než Proxima leží oranžový a žlutý trpaslík, který dohromady tvoří Aplha Centauri. Oběžná doba těchto hvězd činí 80 let a společně tvoří nejjasnější objekt na obloze jižní polokoule. Při pohledu z Alpha Centauri se třetí člen systému, Proxima, jeví jako slabá (magnituda 4,8) hvězda.
- Barnardova hvězda – Typ=M5, Magnituda=9,6, Vzdálenost=5,94 světelných let
- Tato hvězda je známá se svým největším vlastním pohybem, neboť tento červený trpaslík procestuje za jedno století 0,29 stupňů oproti hvězdnému pozadí. V roce 1916 ji objevil E. Barnard. Za 8 000 let bude Barnardova hvězda nejbližší hvězdou ke Slunci.
- Wolf 359 – Typ=M6, Magnituda=13,5, Vzdálenost=7,80 světelných let
- Nadměrně slabý červený trpaslík, který v roce 1918 objevil Max Wolf. Pro dalších 25 let se jednalo o nejméně svítící známou hvězdu.
- Lalande 21185 – Typ=M2, Magnituda=7,5, Vzdálenost=8,31 světelných let
- Podle záznamů v katalogu „JJ Lalande's star catalogue“, který vznikl kolem roku 1790, je toto jeden z nejjasnějších červených trpaslíků na obloze, přestože pro jeho spatření potřebujete dalekohled. V roce 1996 oznámil G. Gatewood, že tuto hvězdu může obíhat pár planet velikostí Jupitera, ale tato informace nebyla dosud potvrzena.
- Sirius A,B – Typ=A1+DA, Magnitudy=-1,4+8,4, Vzdálenost=8,60 světelných let
- Tato nádherná bílá hvězda je nejjasnější hvězdou na noční obloze a je nejsvítivější hvězda v dosahu 25 světelných let. Jeho bílý trpaslík byl poprvé spatřen v roce 1852, první bílý trpaslík, který byl kdy spatřen. Oběžná doba je 50 let.
- Luyten 726-8 A,B – Typ=M5+M5, Magnitudy=12,4+13,3, Vzdálenost=8,73 světelných let
- Toto je slabý binární systém skládající se ze dvou červených trpaslíků. Systém je možná známější jako UV Ceti, jméno proměnné hvězdy pro druhou hvězdu v systému. Jedná se pulsující hvězdu, u které můžeme pozorovat zjasnění o několik magnitud poté, co hvězda vyvrhne plazmu ze svého povrchu podobně jako se děje na povrchu Slunce, ale mnohem energetičtější. Obě hvězdy okolo oběhnou za 200 let.
- Ross 154 – Typ=M4, Magnituda=10,4, Vzdálenost=9,69 světelných let
- Slabý červený trpaslík. Je to jedna z blízkých hvězd zapsaná Frankem Rossem kolem roku 1930. Je také známa jako proměnná hvězda.
- Ross 248 – Typ=M6, Magnituda=12,3, Vzdálenost=10,33 světelných let
- Další slabý červený trpaslík.
- Epsilon Eridani – Typ=K2, Magnituda=3,7, Vzdálenost=10,50 světelných let
- Oranžový trpaslík. V roce 1960 bylo u této hvězdy pomocí radioteleskopu „Green Bank radio telescope“ hledán inteligentní život. Výsledek byl negativní. Družice IRAS detekoval spoustu prachu, který obíhá okolo hvězdy, což může naznačovat možnost tvorby sluneční soustavy. Nedávno (říjen 2000) byla u této hvězdy nalezena planeta velikostí Jupitera, která se nachází ve vzdálenosti 3,2 AU (480 milionů km).
- Lacaille 9352 – Typ=M2, Magnituda=7,4, Vzdálenost=10,73 světelných let
- Celkem jasný červený trpaslík, který můžeme jednoduše vidět v dalekohledu. První záznam o této hvězdě je v katalogu hvězd jižní polokoule „Nicolas de Lacaille's catalogue of southern hemisphere stars“, který vytvořil okolo roku 1752.
- Ross 128 – Typ=M4, Magnituda=11,1, Vzdálenost=10,89 světelných let
- Slabý červený trpaslík, také znám jako FI Vir – jeho označení proměnné hvězdy.
- Luyten 789-6 A,B,C – Typ=M5+M5+M7, Magnitudy=13,3+13,3+14,0, Vzdálenost=11,1 světelných let
- Zdá se, že se v tomto systému nachází 3 červení trpaslíci. Hlavní pár obíhá kolem sebe s periodou 2 roky a slabší třetí hvězda obíhá ve velmi malé vzdálenost první z nich.
- Procyon A,B – Typ=F5+DA, Magnitudy=0,4+10,7, Vzdálenost=11,41 světelných let
- Krásná bílá hvězda hlavní posloupnosti, osmá nejjasnější hvězda na obloze. S dvakrát větším průměrem než Slunce je Procyon také největší hvězda v dosahu 25 světelných let. Procyon obíhá bílý trpaslík, který byl poprvé opticky spatřen v roce 1896. Jejich oběžná doba je 41 let.
- 61 Cygni A,B – Typ=K5+K7, Magnitudy=5,2+6,1, Vzdálenost=11,43 světelných let
- Toto je binární systém skládají se ze dvou oranžových trpaslíků a tato hvězda je známá tím, že to první hvězda, u které v roce 1838 F. Bessel změřil její vzdálenost. Obě hvězdy jsou si velmi podobné, ale jsou poměrně daleko od sebe (90 AU) a tak je jejich oběžná doba 700 let.
- Struve 2398 A,B – Typ=M4+M5, Magnitudy=8,9+9,7, Vzdálenost=11,6 světelných let
- Binární systém dvou červených trpaslíků pojmenované Struve 2398 podle katalogu dvojhvězd publikovaný v roce 1827. Tento systém je někdy označován poněkud nudným jménem BD+59°1915. Obě hvězdy jsou od sebe dost vzdálené (60 AU) a proto je jejich oběžná doba 450 let.
- Groombridge 34 A,B – Typ=M2+M6, Magnitudy=8,1+11,1, Vzdálenost=11,64 světelných let
- Další dvojice červených trpaslíků, tento systém je obvykle nazývaný Groombridge 34 podle katalogu severních hvězd „1838 catalogue of northern stars“ nebo někdy BD+43°44. Obě hvězdy jsou proměnné v jasnosti a mají také označení proměnných hvězd GX And a GQ And. Obě hvězdy jsou od sebe vzdálené 150 AU a jejich oběžná doba je 2 500 let.
- Giclas 51-15 – Typ=M6, Magnituda=14,8, Vzdálenost=11,8 světelných let
- Tento nadměrně slabý červený trpaslík je nejméně svítivá hvězda v dosahu 14 světelných let. Jeho svítivost dosahuje pouze 0,001% sluneční svítivosti.
- Epsilon Indi – Typ=K5, Magnituda=4,7, Vzdálenost=11,83 světelných let
- Oranžový trpaslík. Je podobný hvězdě Epsilon Eridani, ačkoliv je maličko menší a slabší.
- Tau Ceti – Typ=G8, Magnituda=3,5, Vzdálenost=11,90 světelných let
- Nejbližší jednotlivá hvězda podobná Slunci. V roce 1960 byl u ní a Epsilon Eridani hledán (neúspěšně) inteligentní život.
- Luyten 372-58 – Typ=M5, Magnituda=13,0, Vzdálenost=12,1 světelných let
- Velmi slabý červený trpaslík. Ačkoliv byla tato hvězda zapsána do seznamu před desetiletími, v nedávné době byla zpřesněna její vzdálenost.
- Luyten 725-32 – Typ=M5, Magnituda=12,1, Vzdálenost=12,1 světelných let
- Další slabý červený trpaslík.
- Luytenova hvězda – Typ=M3, Magnituda=9,8, Vzdálenost=12,39 světelných let
- Červený trpaslík. Hvězda je pojmenována po Willemu Luytenovi, který v roce 1935 předpověděl, že se jedná o blízkou hvězdu. Hvězda leží 1,2 světelných let od Procyonu, ale není s ním spojena.
Epsilon Eridani obíhá velká planeta. Tento oběh může vypadat například tak, jak je uvedeno
na obrázku.
Vytištěno ze stránky projektu Galaxie (astronomia.zcu.cz/objekty/nase/2238-nejblizsi-hvezdy)
Nahrávám...