• Rozdělení
• Širokoúhlá astrofotografie
• Teleobjektiv
• Primární ohnisko
• Dlouhé ohnisko

Z hlediska technické obtížnosti i požadavků na vybavení se jedná o jednu z nejméně náročných oblastí astrofotografie. Objekty, které si při tomto druhu astrofotografie bereme za cíl, jsou například meteorické roje, velké části oblohy nebo celá obloha, skupiny souhvězdí, Mléčná dráha, seskupení těles sluneční soustavy, přelety družic, snímky nebeských objektů ve spojení s objekty pozemskými, sekvence dějů odehrávajících se na větších částech oblohy (například průběhy zatmění atd.), časosběrné snímky nebo animace rotace oblohy atd.

Použití krátkoohniskových objektivů s velkým zorným polem umožňuje používat expozice mnohdy i desítky sekund, aniž by se projevil zdánlivý pohyb oblohy. Díky tomu stačí fotoaparát umístit na běžný pevný fotografický stativ a nechat jej exponovat. U digitálních kamer je situace ještě jasnější, protože mají nižší rozlišení a výrazně kratší nejdelší možné expozice, takže možnost rozmazání snímků nehrozí.

Při použití základního objektivu, což je objektiv, jehož ohnisko odpovídá při přepočtu na kinofilmový formát přibližně 50 mm a který dává tzv. normální zobrazení, se již časy použitelné k fotografování některých částí oblohy ze stativu bez rozmazání zkracují na deset sekund či méně a je vhodné použít k fotografování alespoň jednoduchou rovníkovou montáž s jemným pohybem nebo s motorovým pohybem v ose rektascenze. S rostoucí ohniskovou délkou použitého objektivu klesá použitelná délka expozice z pevného fotoaparátu.

Pro tuto oblast astrofotografie jsou použitelné všechny druhy digitálních fotoaparátů, videokamery a webové kamery s jejich základními objektivy. Použití CCTV a astrokamer je možné také, ovšem je nutné tyto kamery osadit dostatečně krátkoohniskovými objektivy, což může být hlavně v případě astrokamer obtížné, protože na takové objektivy nejsou uzpůsobeny.