• Rozdělení
• Širokoúhlá astrofotografie
• Teleobjektiv
• Primární ohnisko
• Dlouhé ohnisko

Teleobjektivem se rozumí dlouhoohniskový objektiv. U kinofilmových zrcadlovek začínala obvykle třída teleobjektivů u ohnisek 100–135 mm, přičemž jako přechod mezi objektivy základními a teleobjektivy byla třída portrétních objektivů, pokrývající obvykle rozsah ohnisek 80–100 mm. Vzhledem k obvyklému formátu DSLR APS-C a jejich přepočtovému faktoru na kinofilmová ohniska jsou tyto meze posunuty a již i objektivy 80 mm a více lze považovat za regulérní teleobjektivy.

Všeobecně platí pravidlo, že objektivy s pevnými ohnisky jsou po stránce obrazové kvality výrazně lepší a jejich podání je kvalitnější, než zoomovací objektivy. Nic ovšem neplatí stoprocentně a v praxi se někdy ukazuje, že některé vydařené objektivy s proměnným ohniskem jsou v astrofotografii lepší než některá „pevná skla“. Astrofotografie je totiž pro objektivy skutečně velmi náročná disciplína, protože fotografované obrazy mnohdy obsahují velmi kontrastní, zcela bodové zdroje v celém zorném poli, jejichž perfektní zobrazení s minimem vad a deformací je vysoce náročné a nejsou pro něj vhodné všechny optické konfigurace objektivů. Velikým problémem jsou též odlesky, barevná vada a disperze světla v optice, které způsobují těžko odstranitelné vady fotografií. Navíc světelnost objektivů by měla být pokud možno vysoká, aby bylo možné používat kratší expozice. Výběru vhodného teleobjektivu je proto nutné věnovat značnou pozornost.