• Galileo Galilei
• Rehabilitace

„A přece se točí!“ Nesmrtelná věta i myšlenka, kterou má s Galileim spojenou každý z nás. Ale s jistotou se nedá tvrdit, že on sám tuto větu skutečně pronesl. Podle některých pramenů ji měl pronést přímo před soudem inkvizice, ale to by pro něj znamenalo jistou cestu to vězení, ve kterém ale Galileo nikdy nebyl.

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v italském městě Pisa úspěšnému obchodníku se suknem, ale i vášnivému muzikantu, literátu a historiku. Otec z něho chtěl mít lékaře, a tak mladý Galilei začal studovat medicínu. Ovšem rodinný přítel Ostilio Ricci, který vyučoval matematiku, ukázal Galileovi zcela nový svět, který ho lákal více než medicína. Později začal studovat matematiku, fyziku a astronomii. Během svých studií stanovil poučky o těžišti pevných těles a roku 1583 vynalezl metodu zjišťování hustoty látek pomocí jím modifikovaných vah. Díky tomu v roce 1589 získal místo profesora matematiky v Pise. Pro své studenty dělal velmi neobvyklé přednášky na svou dobu, doplňoval je pokusy. Ze šikmé věže pouštěl dvě kovová tělesa o různé hmotnosti. Přesto obě dopadla na zem ve stejný okamžik. Tím došel k závěru, že dráha pádu tělesa je přímo úměrná čtverci času pádu tohoto tělesa. Za své názory si nezískal velký ohlas u kolegů.

V roce 1592 přijal místo profesora matematiky na univerzitě v Padově, kde zůstal 18 let. V letech 1604 - 1609 zkonstruoval svůj dalekohled. Jako první člověk pozoroval tímto dalekohledem nebeskou oblohu a objevil čtyři Jupiterovy měsíce, skvrny na Slunci a krátery na Měsíci. Už v té době znal Koperníkovy heliocentrické názory, ale ještě se s nimi zcela neztotožňoval. Chtěl si sám ověřit, jejich pravdivost, v čemž mu pomohl právě jeho dalekohled. Země náhle přestala být centrem světa, začala být planetou jako jiné a s Merkurem, Venuší, Marsem a Jupiterem obíhá kolem Slunce. Jako obhájce Koperníkovy soustavy byl často obviňován z podvodu a halucinací. Roku 1611 se vydal do Říma, kde chtěl své názory obhájit před církví, ale církev nechtěla uznat svoji chybu, a tak Galilei musel odvolat své názory, pokud nechtěl být uvězněn. To bylo jeho první pokoření a popření jeho objevů.

V polovině roku 1618 se objevily na obloze tři komety a Galileo si chtěl opět prosadit svůj názor o uspořádání vesmíru. Odvolal se k novému papeži Urbanu VII., který se vždy zajímal o vědu a kdysi Galileiho podporoval. Ale ani zde neuspěl.

Další vlnu nevole církve proti sobě zvedl Galilei, když sepsal ve formě dialogu pojednání o dvou světových soustavách, Ptolemaiově a Koperníkově. Tím proti sobě popudil i papeže. Výsledkem bylo 22. června 1633 odsouzení pro kacířství ke všem trestům podle církevního práva. Pokud by se ale zřekl svých omylů a kacířství, bylo by mu vše prominuto. V červnu 1633 Galileo Galilei písemně odvolal své učení a v prosinci 1633 mu byl umožněn návrat do Florencie do domácího vězení. Zároveň byla zakázána jeho díla.

V oblasti mechaniky patří Galileimu zásluha o správný popis volného pádu, pohybu po nakloněné rovině a o formulaci tří základních zákonů - klasického principu relativity, zákona setrvačnosti a principu skládání a nezávislosti pohybů. Na základě tohoto principu dokázal, že trajektorií tělesa vrženého ve vakuu je parabola. Objevem izochronismu kmitů kyvadla položil základy teorie kmitů.

Během let domácího vězení mu postupně zdraví vypovídalo službu. Nejprve oslepl na jedno oko, později i na druhé. Slepý Galileo Galilei umírá 8. ledna 1642 ve Florencii.

• „Nikdy jsem nepotkal nikoho tak hloupého, abych se od něj něčemu nepřiučil.“
• „Nemůžete nikoho nic naučit. Můžete mu nanejvýš pomoci, aby to sám v sobě nalezl.“