• Messierův katalog
• NGC a Messier

Krabí mlhovina je tvořená záhadnými vlákny. Zdá se totiž, že obsahují mnohem méně hmoty, než bylo supernovou původně uvolněno a že se šíří větší rychlostí, než se očekává u následků exploze supernov. Na levém snímku ve spodní řadě je barevně znázorněno, co se děje s elektrony v různých částech Krabí mlhoviny. Rudá barva označuje elektrony, které rekombinací s protony vytvářejí neutrální vodík, zatímco modrá ukazuje elektrony, které krouží podél siločar magnetického pole ve vnitřní části mlhoviny. V těsné blízkosti středu mlhoviny se pak nachází pulzar rotující přibližně 30krát za sekundu. Prostřední snímek ve spodní řadě je dvoubarevný kompozitní snímek pořízený 3,5m dalekohledem WIYN, který ve velkých podrobnostech ukazuje vláknovou strukturu zářícího ionizovaného vodíku.

V roce 1939 astronom John Ducan dospěl k názoru, že mlhovina vznikla a začala expandovat v období kolem roku 1173. Astronom Walter Baade (Wilhelm Heinrich Walter Baade, 1893–1960) zkoumal nitro mlhoviny. V roce 1942 si uvědomil, že jasná hvězda blízko centra mlhoviny by mohla souviset se zrodem mlhoviny. O šest let později bylo detekováno silné rádiové záření z Krabí mlhoviny. V roce 1954 Baade oznámil, že mlhovina má silné magnetické pole a v roce 1963 bylo naměřeno rentgenové záření vycházející z nitra Krabí mlhoviny.

Rádiové vlny, rentgenové záření a silné magnetické pole. To vše vědci věděli, ale neznali příčinu vzniku těchto jevů. Objevili ji až 9. listopadu 1968 astronomové portorické observatoře Arecibo, kdy na svém 305m detektoru rádiových vln zaznamenali pravidelně pulzující rádiové vlny. Jak se později ukázalo, zdrojem tohoto pulzujícího záření byla neutronová hvězda v nitru Krabí mlhoviny, později nazvaná Krabí pulzar. Patří mezi první objevené pulzary vůbec.

Je to rychlý a vysoce energetický pulzar vzniklý následkem výbuchu supernovy. Byl rovněž prvním pulzarem pozorovaným v optickém oboru. Doba periody jeho rotace byla na základě rádiových a optických pozorování stanovena na 33,085 ms. Bylo však zjištěno, že vlivem magnetických interakcí pulzaru s mlhovinou se doba periody jeho rotace postupně zvyšuje.

Průměr Krabího pulzaru dosahuje pouhých 30 km, ovšem jeho hmotnost přesahuje hmotnost Slunce. Energie vyzařovaná tímto pulzarem je 100 000krát větší než energie vyzařovaná Sluncem. Nepochybně se tak stává dostatečně silným zdrojem záření, potřebného pro ionizaci a následné rozzáření vodíku obsaženého v Krabí mlhovině.

Snímek z rentgenové observatoře Chandra (druhý v horní řadě) ukazuje nové podrobnosti středu mlhoviny v rentgenovém oboru a poskytuje tak důležité vodítko, jak neutronová hvězda působí na mlhovinu. Jsou zde vidět prstence vysokoenergetických částic, které jsou vyvrhovány rychlostmi blížícími se rychlosti světla. Rovněž jsou vidět mocné výtrysky (jety) vyvěrající z pólů pulzaru.

Dnes má mlhovina napříč asi 3 pc a nadále se rozpíná rychlostí přes 1000 kilometrů za sekundu. Rozpínání jasně demonstruje tato animace přepínáním mezi dvěma snímky pořízenými s  odstupem téměř 30 let. Menší Krab byl pořízen jako fotografický snímek v  roce 1973 pomocí 4 metrového dalekohledu Kitt Peak National Observatory. Zvětšený Krab byl zaznamenán v tomto roce 0.4 m dalekohledem s digitální kamerou Návštěvnického střediska Kitt Peak.

Animace z 19. září 2002 pořízené jak z rentgenové observatoře Chandra, tak z Hubbleova kosmického dalekohledu ukazují proudy plynu, které se pohybují ven zhruba poloviční rychlostí světla. Proudy jako je tento jsou nejspíše výsledkem ohromných elektrických napětí vytvářených centrálním pulsarem. Horká plazma interaguje s plynem a vyvolává záření napříč všemi barvami elektromagnetického spektra.

Animace a simulace:

Animace ukazuje aktivitu Krabí mlhoviny způsobenou pulzarem. Z fotografií v optickém oboru z HTS. MPEG (8,4 MB)	Animace ukazuje aktivitu Krabí mlhoviny způsobenou pulzarem. Z fotografií v  rentgenovém oboru z Chandry. MPEG (5,1 MB)	Kombinace dvou předchozích animací z HTS a z Chandry. Vytvořena pro porovnání. MPEG (4,9 MB)
Simulace ukazuje geometrii a strukturu Krabí mlhoviny, tvořenou rotací magnetické neutronové hvězdy. MPEG (3,4 MB)	Simulace ukazuje, jak rychlá rotace a silné mag. pole způsobují rychlý tok částic od neutronové hvězdy v  M1. MPEG (6,1 MB)	Simulace vytvořená na základě rentgenových snímků z Chandry, znázorňující rotaci okolo neutronové hvězdy. MPEG (54,4 MB !)