NGC 5457, Větrník – M101
| ||||||||||
M101 je nejjasnějším členem kupy galaxií zvané „Skupina M101“ (group M101). Jihojihovýchodně od M101 můžeme pozorovat dalšího jasného člena této kupy, galaxii NGC 5474 typu Sc. Dalšími členy této kupy jsou: NGC 5585 (11,49 mag), NGC 5204 (11,26 mag), NGC 5238 (SB(d)m, 13,35 mag), NGC 5477 (13,8 mag), UGC 8508, UGC 8837 a UGC 9405.
Na fotografiích s krátkou dobou expozice, nebo při pouhém pohledu na tento objekt, se v okuláru dalekohledu zobrazuje M101 jako obří, symetrická, až téměř „ukázková“ spirální galaxie. Nutno podotknout, že v takovýchto případech ve skutečnosti pozorujeme pouze její centrální oblast. Na snímcích s velmi dlouhou expozicí je patrná její asymetričnost a značné vychýlení jádra ze středu galaxie. Halton Arp zahrnul M101 do svého katalogu mimořádných galaxií pod číslem 26 s popisem „spirální galaxie s jedním mohutným ramenem“. Následující tabulka je výčtem Messierových objektů v Arpově katalogu:
Arp 16 = M66 Spiral w detached segments Arp 26 = M101 Spiral w one heavy arm Arp 37 = M77 Spiral w LSB Companion on arm Arp 76 = M90/IC 3583 Spiral w small HSB companion Arp 85 = M51/NGC 5195 Spiral w large HSB companion Arp 116 = M60/NGC 4647 Elliptical close to and perturbing a spiral Arp 134 = M49 Elliptical w nearby fragments Arp 152 = M87 Galaxy w Jet Arp 168 = M32 Galaxy w Diffuse Countertail Arp 317 = M65/M66/NGC 3628 Galaxy Group Arp 337 = M82 Misc pec
V M101 byly pozorovány tři supernovy. První supernovu, 1909A z 26. ledna 1909, jež dosáhla hvězdné velikosti 12,1 mag, objevil Max Wolf. Druhá supernova, 1951H typu II, která dosáhla svého maxima při 17,5 mag, byla pozorována v září roku 1951. Třetí supernova, 1970G rovněž typu II, byla zaznamenána 30. července 1970. SN 1970G dosáhla hvězdné velikosti 11,5 mag. Pozůstatek po této supernově byl v roce 2005 vyfotografován v rentgenovém oboru prostřednictvím dalekohledu Chandra (viz pravý horní snímek).
Někteří astronomové se domnívají, že M101 v „nedávné době“ interagovala s některou ze sousedních galaxií. Podle nich vlivem této interakce vznikl vysoký tlak stlačující plyn v oblasti spirálních ramen M101 způsobující vznik hvězd. Vysvětlují si tím existenci několika extrémně jasných hvězdotvorných oblastí (HII oblastí) rozprostřených podél spirálních ramen.
Na čtvrtém horním snímku je M101 vyfotografována dalekohledem Ultraviolet Imaging Telescope (UIT), který byl vynesen na oběžnou dráhu Země během mise Astro 2 v březnu 1995 na palubě raketoplánu Endeavour. Snímek byl zpracován tak, že barvy (od purpurové k bílé) reprezentují rostoucí intenzitu ultrafialového záření. Snímky galaxií, jako je tento, ukazují zejména mračna plynu s nově vzniklými hvězdami, mnohem hmotnějšími než Slunce.
Pravý dolní snímek je mozaika složená z 51 expozic z Hubblova kosmického teleskopu (HST) a pozemských dalekohledů pořízených koncem 20. a začátkem 21. století. Je označována za největší a nepodrobnější pohled na spirální galaxii, který byl kdy pomocí HST pořízen. Ostrý obraz ukazuje velké podrobnosti, včetně hvězd a prachu v přivráceném disku, ale i galaxie v pozadí, které jsou vidět přes samotnou M101. Tento snímek je k dispozici ke stažení s extrémně vysokým rozlišením (15 852 x 12 392 obrazových bodů, velikost souboru je 61 MB). Stáhnout si jej můžete zde.