Ceres
Trpasličí planeta

Z historie

Jakmile byl v roce 1781 objeven Uran, Bodeho-Titiova řada se zdála být potvrzena. Z toho důvodu se astronomové pustili do hledání neznámé planety mezi Marsem a Jupiterem ve vzdálenosti 2,8 AU (astronomických jednotek) od Slunce.

Baron Franz Xaver von Zach začal pátrání v roce 1787. Zaměřil se na oblast ekliptiky (právě kolem ní se nacházejí planety). Proto vytvořil katalog hvězd poblíž ekliptiky, marně. V roce 1799 diskutoval svůj problém s astronomy v Brémách a Lilienthalu. Výsledkem debaty bylo, že takový úkol nezvládne jediný astronom. Z tohoto důvodu se 21. září 1799 v Lilienthalu sešli von Zach, J. H. Schröter, H. W. M. Olbers, C. L. Harding, F. A. Freiherr von Ende a J. Gildemeister. Zde dospěli k závěru, že ani šest astronomů nestačí. Řešením bylo přizvání dalších evropských astronomů. Účastníci setkání v Lilienthalu proto sestavili seznam nejvýznamnějších astronomů, kteří byli schopni se projektu zúčastnit. Došlo k rozdělení oblasti zvířetníku na 24 částí po 15°. Tyto části se zúžily na oblasti 7° až 8° na sever a na jih od ekliptiky. O tom, kdo bude mít jakou část, rozhodl los. Aktéři této kampaně se pojmenovali „Nebeská policie“ („Himmelspolizei“).

Giuseppe Piazzi
(http://www.easypedia.gr/el/images/shared/9/92/Giuseppe_Piazzi.jpg)

Jedním z vybraných astronomů byl Giuseppe Piazzi z Akademie Palermo (Sicílie). Ale ještě než obdržel „pozvánku“, objevil 1. ledna 1801 Ceres. Podle Wollastonova katalogu hledal hvězdu Mayer 87. Místo hvězdy uviděl pohybující se objekt podobný hvězdě. Nejprve si myslel, že vidí kometu.  Uviděl objekt (hvězdná velikost 8^m), který dosud nebyl popsán. Začal se mu tedy věnovat.

Kolegům poslal 24. ledna dopis o tom, co objevil. B. Orianimu do Milána napsal:

Pozoroval jsem 1. ledna poblíž ramena Býka hvězdu osmé velikosti, která se dalšího večera, tedy 2., posunula o 3' 30" přibližně k severu a o 4' přibližně ke znamení Berana... Já bych tu hvězdu označil jako kometu, avšak nevykazuje žádnou mlhovinu, a pak její pohyb je tak pomalý a pravidelný, že mi spíše připadá na mysl, že by to mohlo být něco lepšího než nějaká kometa. Je to jen domněnka a to mi velice brání ji zveřejnit...

Piazzi měl možnost sledovat objekt 24 nocí až do 11. února 1801, kdy byl objekt na obloze tak blízko Slunci, že se již nedal pozorovat.

I když byl Piazzi matematikem, nemohl pomocí sledovaného úseku dráhy přesně vypočítat trajektorii nového tělesa. Vhodná početní metoda nebyla. Zjistil pouze to, že se nepohybuje po parabole (předpokládalo se, že právě po nich komety obíhají), ale po kružnici.

Zádrhel v podobě metody výpočtu vyřešil v létě roku 1801 německý vědec K. F. Gauss objevem metody nejmenších čtverců, která umožňuje určit trajektorii i krátkých úseků. Díky tomu mohl von Zach 7. prosince na obloze Ceres opět pozorovat.

Až do poloviny 19. století byla Ceres považována za planetu a měla i svůj symbol.

Varianty symbolů „planety“ Ceres

V 50. letech 19. století začalo přibývat objevů planetek a koncem století byla zavedena nová kategorie těles sluneční soustavy-planetky. Ceres přestala být planetou a stala se planetkou.

Piazzi se mýlil, když předpokládal, že svou velikostí je Ceres srovnatelná se Zemí. Na rozdíl od něj si anglický astronom William Herschel myslel, že se jedná o malá tělesa (a to již po objevu druhé planetky (2) Pallas v roce 1802). Navrhl je pojmenovat asteroidy (hvězdám podobné). Tento pojem se používá dodnes, i když planetky nemají s hvězdami nic společného.

V srpnu roku 2006 byla nově vytvořena kategorie trpasličích planet a jednou z trpasličích planet se stala i Ceres. Přesto je stále uváděna v oficiálním katalogu malých těles sluneční soustavy pod katalogovým číslem 1.

Původ jména

Bohyně Ceres
(http://www.licares.org/Potpourri/Ceres/Ceres.jpg)

Piazzi svůj objev pojmenoval „Ceres Ferdinandea“ (italsky „Cerere Ferdinandea“). Název je složen ze jmen: Ceres (římská bohyně úrody a patronka Sicílie) a král Ferdinand IV (Piazziho ochránce a sponzor). Avšak „Ferdinandea“ nebyla jako druhové jméno akceptována. Krátkou chvíli byla Ceres v Německu nazývána Hera nebo Juno (názvy se použily později, a to pro planetky: (3) Juno, (103) Hera). V Řecku se používalo pojmenování Déméter (řecký ekvivalent bohyně Ceres).

Popis

Díky Hubblovu kosmickému dalekohledu víme, že Ceres má téměř kulový tvar (na pólech mírně zploštělý).

S využitím spektroskopie se zjistilo, že povrch obsahuje velké množství uhlíku a pravděpodobně i organické látky.

(upraveno podle: http://www.lpi.usra.edu/education/score/news/images/Ceres_layers_000.jpg)

Přítomnost vody se prokázala nepřímou spektroskopickou metodou družicí IUE, jež objevila čáry hydroxylu O^H-. To dokazuje, že Ceres má řídkou atmosféru, obsahující vodní páru, která se neustále obnovuje, jak je vodní pára slunečním zářením uvolňována z povrchu trpasličí planety Ceres.

Základní údaje

Sondy

V září roku 2007 k trpasličí planetě Ceres odstartovala sonda Dawn. Cíle by měla dosáhnout roku 2015. Ještě předtím, v roce 2011, by měla sonda zkoumat planetku (4) Vesta.

(http://nssdc.gsfc.nasa.gov/image/spacecraft/dawn.jpg)

Do budoucna se uvažuje o sondě Ceres Polar Lander (CPL). Cílem má být nejen přistání na povrchu trpasličí planety Ceres, ale sonda by také měla dopravit na povrch vozítko, které by jej zkoumalo. Mise CPL bude vycházet z dat, které získá sonda Dawn. Hlavní cíl CPL:  polární oblasti trpasličí planety Ceres. Tam by se měl nacházet led.

Mise CPL by mohla zajímat astrobiology. Na povrchu trpasličí planety Ceres asi život nebude, ale mise může pomoci získat zkušenosti s hledáním života na jiných objektech. Ty by bylo možné později využít při „důležitějších“ misích.

Cílem jedné z takových misí může být Jupiterův měsíc Europa. Zde se možná pod povrchem nachází voda v tekutém skupenství. Tento měsíc zkoumala sonda Galileo v 90. letech.

Zajímavé jsou také Saturnovy měsíce Enceladus a Titan. Titan se podobá Zemi v raném stádiu vývoje.

V lednu roku 2005 přistála na Titanu sonda Huygens. Od téhož roku zkoumá Saturn a jeho měsíce sonda Cassini, která již několikrát nafotila povrch měsíců Enceladus a Titan.

Snímky

Porovnání velikostí (Země, Ceres, Měsíc)
(http://www.outofthecradle.net/WordPress/wp-content/uploads/ceres_earth_compared_600.jpg)

V 3D barevném modelu modrá barva odpovídá nejtmavším a žlutá nejsvětlejším oblastem z infračerveného mapování
(upraveno podle: http://www.planetky.cz/article.php3?sid=184)