Katalogy > Názvosloví > Pégasos

Pégasos, okřídlený oř; zplodil ho vládce moře, bůh Poseidón s jednou ze tří Gorgon, smrtelnou Medúsou. Vyskočil z těla Medúsy, když jí hrdina Perseus uťal hlavu. Byl to krásný štíhlý oř a měl nádherná křídla, která ho nesla vzdušnými výšinami. Na hoře Helikónu úderem kopyta odkryl pramen zvaný Hippokréné. Hrdina Bellerofón prý dostal Pégasa od vládce moře, boha Poseidóna, který prý byl vlastně pravým otcem Bellerofóntovým. Bohyně Pallas Athéna však dala Bellerofóntovi zlatou uzdu, aby mohl Pégasa zvládnout a jezdit na něm. Bellerofón ve své zpupnosti chtěl vniknout na nebesa. Pégasos se však vzepřel, Bellerofónta svrhl a sám pak zůstal na Olympu, kde nosil hromovládnému Diovi blesky.

Název bájného koně pochází od Féničanů, výtečných starověkých mořeplavců. Jejich lodi měly na přídi „okřídleného koně” s uzdou (Pega Sus). Tím se vysvětluje nejen název, ale i to, že na obloze je pouze přední půlka koně, a to obrácená. Tak viděli příď své lodi námořníci z paluby. Z nádob a hliněných tabulek Chetitů, Mezopotámců a Etrusků vidíme, že v jejich bájích měl Pegasos křídla. Proto se mu také říká okřídlený kůň. V rozkvětu řecké kultury se v Korithu i jinde razily mince s obrazem Pegasa.