• Katalogy

Messierův katalog začal vznikat v roce 1757, kdy Charles Messier při hledání komety zpozoroval průvodce galaxie v Andromedě, která je dnes známa jako M32. 28. srpna 1758 pak objevil další rozmazaný obláček v souhvězdí Býka – Krabí mlhovinu, která se později stala prvním objektem jeho slavného katalogu (M1) – pečlivé proměření mlhoviny provedl 12. září 1758. 11. září pak pozoroval další „mlhovinu“, přesněji kulovou hvězdokupu M2 v souhvězdí Vodnáře (tu objevil Maraldi v roce 1746). Třetím mlhovinným objektem pozorování se stala další kulová hvězdokupa (M3), kterou Messier objevil 3. května 1764 v souhvězdí Honicích psů. Od té doby začal mlhavé obláčky na obloze hledat systematicky.

Vedle vlastních pozorování, které vedly k 19 vlastním objevům v roce 1764, pozoroval objekty z dalších katalogů Edmonda Halleye, Williama Derhama, Nicholase Luise de Lacaille, Maraldiho, Le Gentila, de Chéseaux. V roce 1764 zkatalogizoval objekty M3–M40 (včetně chybného zařazení dvojhvězdy M40). Kromě toho hledal několik neexistujících mlhovin ze starších katalogů. K objevům z roku 1764 hned 16. ledna 1765 přidal otevřenou hvězdokupu M41 v souhvězdí Velkého psa.

Ukázka záznamů z Messierova katalogu (M1 – M5)

V roce 1769 se Messier rozhodl publikovat tyto objekty ve formě katalogu, a proto doplnil přesná pozorování známých objektů M42–M45 (Velká mlhovina v Orionu, sousední mlhovina, hvězdokupy Jesličky–Praesepe a Plejády).

V polovině února roku 1771 byl vydán v „Memoirs of the Royal Academy of France“ první Messierův katalog s celkem 45 objekty. Již 19. února 1771 však objevil další čtyři objekty, M46–M49. U M47 a M48 se ale dopustil chyb v určení polohy, a tak tyto objekty byly až do 20. století považovány za ztracené. M49 byla první objevená galaxie v kupě v souhvězdí Panny.

5. dubna 1772 Messier objevil další otevřenou hvězdokupu – M50. Další dva objekty (Vírová galaxie M51 a otevřená hvězdokupa M52) přibyly pak v roce 1774. Další objekt (kulovou hvězdokupu v souhvězdí Vlasů Bereniky) přidal až v roce 1777 na základě objevu Johanna Elerta Bodeho z roku 1775.

V roce 1778 se katalog rozrostl o dvě kulové hvězdokupy: M54 objevenou Messierem a M55, známou z katalogu Lacaille, po níž Messier marně pátral v roce 1764.

Při sledování komety v roce 1779 Messier pozoroval dalších šest objektů (M56–M61 v souhvězdích Lyry a Panny). Na objevech těchto objektů se kromě Messiera podílel rovněž Johann Gottfried Koehler v Drážďanech a Barnabus Oriani v Miláně. 62. objektem se stala kulová hvězdokupa v Hadonoši, kterou Messier pozoroval již v roce 1771. Další objekt (spirální galaxii M63 v Honicích psech) jako první našel Méchain 14. června 1779, galaxii M64 Johann Bode. U dalších dvou objektů (spirální galaxie M65 a M66 ve Lvu), které do katalogu přibyly 1. března 1780, není jasné, zda je objevil Messier nebo Méchain. 6. a 9. dubna 1780 Messier ke katalogu připojil dva další objekty, a tak dokončil druhou verzi katalogu, která vyšla v roce 1780 ve Francouzském kalendáři („Connaissance des Temps“) pro rok 1783.

Do konce března 1781 připravil Messier třetí vydání svého katalogu („Connaissance des Temps“) pro rok 1784. Katalog obsahoval celkem 103 hvězdokup a mlhovin; poslední tři objekty doplnil Messier podle pozorování Pierre Méchaina, aniž by je ověřil. Tak se stalo, že objekt s číslem 102 je galaxie ve Velké medvědici, která má označení M101, i když některé zdroje uvádějí podle tvrzení W. H. Smytha z roku 1844, že objektem M102 je čočková galaxie NGC 5866 v Draku.

Velmi krátce po publikování katalogu, 11. května 1781, Messier doplnil souřadnice M102 a M103 a dodal M104 ke své osobní kopii katalogu Oficiálně byl ale 104. objekt dodán až Camille Flammarionem v roce 1921.

Ukázka záznamů z Messierova katalogu (M6 – M10)

Další objekty objevil Méchain: M105 v březnu 1781, M106 v červenci téhož roku, M107 v dubnu 1782. V roce 1783 oznámil Pierre Méchain polohy posledních 3 objektů Bernoullimu, který byl vydavatel Astronomisches Jahrbuch, pro vydání v roce 1786. Zároveň mu sdělil, že M102 není skutečným objektem.

Messierův katalog byl nakonec opraven až ve 20. století doplněním (některých) chybějících objektů, a přinesený do jeho současného stavu u přičleněním pozdějších objevů Messiera a Méchaina (M104–M109) a nekatalogizované galaxie M110, pozorované Messierem již v roce 1773. V podobě 110 objektů je katalog všeobecně přijímán teprve od konce sedmdesátých let 20. století.