Animace Voyager |
Rotující Jupiter a jeho atmosféra |
|
Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346). |
Autor snímku: digitalizace Calvin J. Hamilton 1990 Kosmická sonda: Voyager |
|
Atmosféra Jupitera |
|
Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346). |
Autor snímku: digitalizace Calvin J. Hamilton 1990 Kosmická sonda: Voyager |
|
Jupiterova rudá skvrna |
|
Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346). |
Autor snímku: digitalizace Calvin J. Hamilton 1990 Kosmická sonda: Voyager |
|
Magnetické pole Jupitera |
|
Tato animace byla získána pomocí filmu z Voyager Science Summary (CMP 346). |
Autor snímku: digitalizace Calvin J. Hamilton 1990 Kosmická sonda: Voyager |
|
Rotace Jupitera |
|
Tato animace Jupitera byla vytvořena z mozaiky obrázků získaných pomocí
sondy Voyager. Na začátku animace je Velká rudá skvrna směrem
k levé straně. Množství hnědých skvrn můžeme spatřit nad středem. Protože
tato animace byla vytvořena z nehybných obrázků, oblaka se "nevíří" tak,
jako kdyby kamera snímala kontinuálně povrch Jupitera. |
Autor snímku: Calvin J. Hamilton Kosmická sonda: Voyager |
|
Přílet k Jupiteru |
|
Tato animace je pořízena pomocí snímků z kosmické sondy Voyager 1, když se
v roce 1979 přiblížila k obří plynné planetě Jupiter. Sonda pořídila
pokaždé snímek v době, kdy byla správně natočena Velká rudá skvrna.
Sekvence těchto snímků ukazuje nejen rotaci skvrny, ale také víření
okolních mračen. Jelikož se Jupiter otočí jednou za deset hodin, tak tato
krátká sekvence ve skutečnosti pokrývá několik dní. |
Autor snímku: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (USRA) Kosmická sonda: Voyager 1 |
|
Animace Cassini |
Cassini u Jupitera - Velká rudá skvrna |
|
Plynný Jupiter je největší těleso ve sluneční soustavě, a proto je na něm
všechno velké. Například Jupiterova Velká rudá skvrna, což je anticyklóna podobná hurikánu s přinejmenším dvojnásobným průměrem planety
Země. Sonda Cassini pořídila při svém přibližování k Jupiteru počátkem
října 1999 snímky, které byly použity v této animaci bouřkového systému a cirkulace
oblačných pásů planety. Filmovou sekvenci tvoří sedm mozaikových políček,
každou z nich dělí jedna nebo dvě rotační periody (Jupiter rotuje jednou
za 10 hodin). Sekvence je zobrazena v jednoduché cylindrické mapové
projekci, jež zasahuje 50 stupňů na sever a 50 stupňů na jih od Jupiterova
rovníku. Jsou vidět malá jasná "mračna", jež se náhle objevují západně
(vlevo) od Velké rudé skvrny. Údaje ze sondy Galileo, jež obíhá Jupiter od
roku 1996, naznačují, že jde od velké bouře s blesky. Sondě Cassini potrvá
průlet kolem Jupitera několik měsíců, zkoordinuje výzkumy Jupitera se
sondou Galileo a nabere rychlost pro závěrečnou část své meziplanetární
cesty, Saturn. |
Autor snímku: Robert Nemiroff (MTU) & Jerry Bonnell (USRA) Kosmická sonda: Cassini |
|
Animace ostatní |
Let okolo měsíce Io |
|
Tato animace je let okolo měsíce Io. Úhel záběru je 20 stupňů. Na Jupiteru je možné spatřit stín měsíců Europa a Io. |
Autor snímku: Grant L. Hutchison (3. září 1998) |
|
Přiblížení komety Shoemaker-Levy 9 k Jupiteru |
|
Animace zachycuje srážku komety P/Shoemaker-Levy 9 (1993e) s Jupiterem,
předpovězený začátek na 16. července 1994. |
Autor snímku: Walt Feimer, STScI Kosmická sonda: - |
|
Smyčka Jupitera a Saturna na noční obloze |
|
Tato animace kombinuje 23 obrazů pořízených v přibližně dvoutýdenních intervalech od června 2000 do května 2001.
Odhaluje elegantní smyčky a zpětný pohyb obou jasných planet Jupitera (více vlevo) a Saturna. Pohybují se na hvězdném
pozadí známých hvězdokup Plejád (vpravo nahoře) a Hyjád (vlevo dole) ve tvaru písmene V.
Planety samozřejmě ve skutečnosti neudělaly smyčku obrácením směru svých drah. Jejich zdánlivý zpětný pohyb je odrazem
pohybu samotné planety Země. Objevuje se pokaždé, když Země, která se pohybuje rychleji na své poměrně blízké dráze
kolem Slunce, dohání a předbíhá vzdálenější planety. Astronom Tunc Tezel zachytil "párovou" zpětnou smyčku Jupitera a
Saturna na této pozoruhodné sérii následující těsné seřazení těchto plynných obrů v květnu 2000. Příští příležitost
spatřit tyto dvě planety při podobné sérii bude v roce 2020. |
Autor snímku: Tunc Tezel Kosmická sonda: - |
|