Snímky měsíce Europa

Na této kompozici byly pro zvýšení viditelnosti určitých rysů použity nepravé barvy ze tří zobrazení oblasti Minos Linea na Jupiterovu měsíci Europa pořízený 28. června 1996 kosmickou sondou Galileo. Trojice pásků, linkování a skvrnitý terén v hnědém a načervenalém odstínu naznačuje přítomnost nečistot v ledu. Tyto ledové planiny, zobrazené zde v modravém odstínu, se dále rozdělují do jednotek s různým albedem v infračervených vlnových délkách, pravděpodobně z rozdílnosti ve velikosti zrn ledu. Kompozice byla vytvořena pomocí zobrazení z aktivních vlnových délek na 989, 757 a 559 nm. Prostorové rozlišení jednotlivých zobrazení se pohybuje v intervalu 1,6 až 3,3 km na pixel. Oblast, vystředěná na 45 stupňů severní šířky a 221 stupňů západní délky, má napříč 1 260 km.

Tento obrázek ukazuje dva záběry odlehlé polokoule Europy. Levé zobrazení představuje vzhled Europy v přibližně přirozených barvách. Vyobrazení napravo je složená verze z nepravých barev slučující fialový, zelený a infračervený obraz ke zvýšení barevného kontrastu v převážně zmrzlé kůře Europy. Tmavě hnědé oblasti představují skalnatý materiál pocházející z nitra. Dosažení povrchu lze vysvětlit impaktovým dopadem nebo kombinací interních a vnějších jevů. Světlé planiny v polárních oblastech (nahoře a dole) jsou ukázané v odstínech modré k rozlišení hrubozrnného ledu (tmavě modrá) od jemnozrnného ledu (světle modrá). Světlá oblast, která obsahuje centrální tmavou skvrnu ve spodní třetině snímku, je mladý impaktový kráter měřící v průměru 50 km. Tento kráter byl přechodně pojmenován 'Pwyll', jako keltský bůh podsvětí.

Mapovací infračervený spektrometr (NIMS), který se nachází na kosmické sondě Galileo, většinu času během setkání G1 dne 28. června 1996 strávil snímáním Europy ze vzdálenosti 156 000 km, včetně oblastí severního pólu ve vysokém spektrálním rozlišení. Obrázek napravo ukazuje Europu viděnou pomocí NIMS, vycentrované na 25 stupňů severní šířky a 220 stupňů západní délky. Toto je polokoule, která je vždy odvrácená od Jupitera. Obrázek vlevo ukazuje ten samý zorný bod, ale pořízený Voyagerem (při setkání v  roce 1979 a 1980). NIMS zobrazení je v pásmu vody, 1,5 mikrometru, v infračervené části spektra. Porovnání těchto dvou pohledů, infračerveného s viditelným, ukazuje patrné kontrasty jasu v pásmu vody na 1,5 mikrometru od oblasti k oblasti na povrchu Europy, znázorňující citlivost NIMS na změny složení. Spektrum NIMS ukazuje složení vycházející z čisté zmrzlé vody k směsi vody a dalších nerostů, které září v infračerveném spektru.

Toto je jeden z pohledů na Europu s vysokým rozlišením pořízený pomocí Voyager 2. Ukazuje hladkost většiny terénu a nepřítomnost impaktových kráterů. Na jeho povrchu je možné najít pouze tři krátery větší než 5 km v průměru.

Tento pohled na Europu byl pořízen Voyagerem 2 a ukazuje světlý, málo kontrastní povrch se sítí čar, které křižují velkou část jeho povrchu.