Rotace

Uran má sklon osy rotace (sklon rovníku k rovině jeho dráhy) 97,77°, takže jeho osa otáčení je přibližně shodná k ekliptikou. Rozdíl činí 7,769 86°. To je důsledkem střídavého svitu Slunce na severní a jižní pól.

Den na pólu trvá přibližně 42 let a následuje stejně dlouhá noc. Jsou pouze dvě oblasti na oběžné dráze, kde Slunce zachází a vychází obdobně jako na Zemi. Prstence společně s měsíci obíhají v rovině Uranova rovníku, takže se celá Uranova soustava v podstatě kolem Slunce „valí“.

Severní polokoule Rok Jižní polokoule
Zimní slunovrat 1902, 1986 Letní slunovrat
Jarní rovnodennost 1923, 2007 Podzimní rovnodennost
Letní slunovrat 1944, 2028 Zimní slunovrat
Podzimní rovnodennost 1965, 2049 Jarní rovnodennost


Jedním z důsledků sklonu osy je, že v průměru během roku obdrží polární oblasti Uranu větší energetickou hodnotu od Slunce než rovníkové oblasti. Nicméně, Uran je teplejší na rovníku než u pólů.

 

Příčina vychýlení osy planety není známa. Zřejmě došlo během formování planety ke kolizi s velkou protoplanetou a ta zapříčinila změnu orientace. Simulace však tuto teorii vyvracejí. Je zde problém např. s vysvětlením, proč nejsou odkloněny i osy jeho měsíců. Uvažuje se tedy i o vlivu husté atmosféry, která díky sklonu osy cirkuluje zvláštním způsobem.

 

Dále je uvažovaná možnost dočasné přítomnost velkého měsíce. Simulace ukázaly, že přítomnost měsíce o hmotnosti 1 % hmotnosti Uranu po dobu 2 miliónů let by mohla způsobit naklonění osy.

Stránka byla naposledy editována 8. ledna 2013 v 14:17.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 9070krát.
Vytištěno ze stránky projektu Planety (astronomia.zcu.cz/planety/uran/2398-rotace)
Nahrávám...