51 Pegasi
|
![]() ![]() |
Hvězda 51 Pegasi je vzdálená přibližně 50,1 světelných let od Slunce. Leží blízko středu (RA 22:57:28, Dec +20:46:7.8, ICRS 2000.0) souhvězdí Pegasus, okřídleného koně - severozápadně od Markab (α Pegasi) a jihozápadně od Scheat (β Pegasi). V roce 1995 astronomové (Mayor a Queloz) ohlásili objev planety podobné Jupiteru obíhající okolo hvězdy 51 Pegasi podobné Slunci. Svá pozorování uskutečnili na observatoři Observatoire de Geneve.
![]() |
![]() |
Mapy souhvězdí Pegasus s vyznačením polohy 51 Peg |
Hvězda
51 Pegasi je žluto – oranžový trpaslík hlavní posloupnosti spektrální třídy G4-5 Va, ale dříve byla klasifikována jako G2-2,5 a někdy jako podobr (IV). Hvězda je 1,06 krát hmotnější než Slunce (podle serveru exoplanets.org), má 1,15 krát až 1,4 krát větší průměr než Slunce (Henry et al, 2000; a Guillot et al, 1996) a její zářivý výkon v optickém oboru je 1,30 krát větší v porovnání se Sluncem (51 Pegasi na Observatoire de Geneve). Na svoji spektrální třídu a hmotnost je poměrně jasná a rozsáhlá, to může svědčit o tom, že se jí v jádře již nedostává vodíku a může být zhruba 8,5 miliardy nebo více let stará (Henry et al, 1997). Analýza isochron však naznačuje, že by mohla být o jednu miliardu let mladší – 7,5 miliardy let (Guinan et al, 1999). 51 Pegasi je 1,6 krát bohatší (v porovnání se Sluncem) na prvky těžší než vodík (poměr Fe/H), což se usuzuje podle množství železa (podle serveru exoplanets.org).
Používaná katalogová čísla a označení jsou: 51 Peg, HR 8729, Gl 882, Hip 113357, HD 217014, BD+19 5036, SAO 90896 a LTT 16750.
Planeta „b“
V roce 1995 oznámili astronomové (Michel Mayor a Didier Queloz) objev planety podobné Jupiteru obíhající okolo hvězdy 51 Pegasi použitím metody změny radiální rychlosti (Mayor and Queloz, 1995; a 51 Pegasi na Observatoire de Geneve). Planeta „b“ má zhruba 46 % hmotnosti Jupiteru. Pohybuje se okolo 51 Pegasi v průměrné vzdálenosti pouhých 0,05 AU (pro představu, hlavní poloosa by se vešla do oběžné dráhy Merkuru) po kruhové dráze (e = 0,03) a oběžná doba činí pouhých 4,2 dne. Rovina oběžné dráhy svírá méně než 85° při pohledu pozorovatele ze Země (Henry et al, 1997). Pokud budeme předpokládat složení planety jako má Jupiter, její poloměr může být 1,2 násobek poloměru Jupiteru, zvětšené relativně k Jupiteru z důvodu většího absorpčního hvězdného záření na vnitřních oběžných drahách. Planeta bude pravděpodobně příliš horká na to, aby si udržela slabou vodíkovou atmosféru.
![]() |
![]() |
Planeta „b“ může být extrémně horkou, skalnatou superplanetou. Autor: John Whatmough. |
Povrch 51 Pegasi „b“ jako extrémně horké, nadmíru skalnaté planety s hustou atmosférou. Autor: Christoph Kulmann |