Katalogy > Názvosloví > Dionýsos

Dionýsos

Dionýsos, původně zřejmě thrácký bůh úrody a plodnosti, teprve později ho Řekové uctívali jako boha vína a nespoutaného veselí. Podle nejrozšířenějších pověstí byl synem Dia a dcery krále Kadma Semely. Bohyně Héra, nepříčetná nad tím, že Semelé bude matkou Diova dítěte, ji lstivě přemluvila, aby donutila svého milence Dia k přísaze při Stygu, že se jí zjeví v celé své velebné nádheře. Plameny blesků však nešťastnici zahubily a dítě předčasně zrozené, neschopné života, musil si Zeus zašít do stehna a nechat plod po tři měsíce dozrávat. Nějaký čas vychovávaly Dionýsa převlečeného za děvčátko královna Ínó, sestra Semelina; Héra však neustala v záští a seslala na manžela Íny, krále Athamanta, šílenství, ve kterém usmrtil svého syna Learcha. Na rozkaz Diův zanesl Hermés dítě k nýsejským vílám, které ho dále vychovávaly. Héra potrestala i Dionýsa šílenstvím; bůh se vydal se svou družinou, v níž byl jeho vychovatel Sílénos, Satyrové a mainady na tažení světem, aby si ho podmanil. Vítězně prošel Egyptem, dospěl až do Indie, odkud se vrátil do Frygie, opanoval Thrákii a podrobil si Biótii. Dionýsos šířil všude bujné veselí, ovšem své protivníky krutě trestal. Neblaze skončil thrácký král Lykúrgos, thébského krále Penthea rozsápaly rolícelé mainady vedené jeho vlastní matkou, a též Minyovy dcery v Orchomenu, Alkithoé, Lykonoé a Arsinoé zešílely a nakonec je bůh Hermés proměnil v ptáky. Tyrrhénští piráti, na jejichž lodi se plavil bůh se svou družinou na ostrov Naxos, ho chtěli zajmout. Loď však zarostla révou, vesla proměnil bůh v hady a sám v podobě lva zahnal zlosyny do moře, kde se z nich stali delfíni. Na Naxu Dionýsos učinil svou manželkou Ariadnu. Po svém vítězství nad světem usedl po pravici Diově na Olympu. Sestoupil do podsvětí a vyvedl svou matku na Olymp, když jí dal jméno Thyoné. Zeus daroval Dionýsovi palác a Héře nezbylo, než aby se smířila s tím, co se stalo. Při tažení Dionýsově světem provázelo ho vždy hlučné veselí. Proto dostal jména Bakchos, „Třeštící”, Bromios, „Bouřící”, Euhios, podle výkřiku euhoi, Lénaios, „Ochránce lisu”, po své matce byl nazýván Thyóneus; v Thrákii měl jména Sabayios, Bassareus a Iakchos. Římané s ním ztotožnili staroitalského boha Libera. Dionýsos nebyl jen bohem vína a veselí, nýbrž i  bohem veškerého růstu v přírodě. Poskytoval i básnické a věštecké nadšení. Svým vyznavačům přinášel i  zdraví a měl ve Fókidě svatyni, kde nemocným ve snu zjevoval léčebné prostředky. K jeho uctění se konaly slavnosti: Attické Dionýsie, Lenáie, Anthestérie a Velké městské Dionýsie. Opojené ženy slavily noční slavnosti Nyktelie. Znakem všech slavností byla živá, hlučná až bouřlivá hudba; provozovaly se též komédie a tragédie. V družině Dionýsově byli nejen Satyrové, mainady (bakchnatky), Kentaurové, nýbrž i  nymfy a Músy. Znakem a zbraní Dionýsovou a jeho vyznavačů byl thyrsos, hůl ovinutá břečťanem.



Dionýsos Dionýsos Dionýsos
Stránka byla naposledy editována 15. ledna 2010 v 19:41.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 8352krát.

Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (astronomia.zcu.cz/hvezdy/nazvoslovi/365-dionysos)
Nahrávám...