Seskupení > Exoplanety > Exoplanety okolo hvězdy GJ 887

Exoplanety okolo hvězdy GJ 887

Hvězda GJ 887
Vzdálenost3,2871 (± 0,0005) pcSpektrální třídaM1V
Hvězdná velikost V7,34 magHmotnost0,489 (± 0,05) MSlunce
StáříEfektivní teplota3 688,0 (± 86,0) K
Poloměr0,4712 (± 0,086) RSlunceMetalicita [Fe/H]-0,06 (± 0,08)
Disk detekovánMagnetické pole
RA200023h 05m 52,0sDec2000–35° 51' 11,0"
Alternativní jménaHD 217987, Lacaille 9352
ExoplanetaGJ 887 bGJ 887 c
StavPotvrzenaPotvrzena
Objevena v roce20202020
Hmotnost m0,0132 (± 0,0019) MJ0,0239 (± 0,0038) MJ
Hmotnost m⋅sin i0,0132 (± 0,0019) MJ0,0239 (± 0,0038) MJ
Hlavní poloosa a0,068 (± 0,002) au0,12 (± 0,004) au
Oběžná doba T9,252 (± 0,001) JD21,789 (± 0,005) JD
Výstřednost dráhy e
Zem. délka periapsidy ω
Čas průchodu
periapsidou Tperi
Poloměr Rp
Sklon dráhy i
Aktualizace6. 8. 20246. 8. 2024
Metoda detekceRadiální rychlostRadiální rychlost
Metoda detekce hmotnostiRadiální rychlostRadiální rychlost
Metoda detekce poloměru
Molekuly
Primární transit
Sekundární transit
Úhel λ
Impaktní parametr b
Okamžik Vr=0
Semi-amplituda změn
radiálních rychlostí K
2,1 (± 0,3) m⋅s–12,8 (± 0,4) m⋅s–1
Vypočítaná teplota Tc468,0 K352,0 K
Naměřená teplota Tm
Zem. délka
nejteplejšího místa
Geometrické albedo
Povrchové gravitační
zrychlení log(g/gH)
Alternativní jménaLacaille 9352 bLacaille 9352 c

Hranice obyvatelných zón pro Sluneční soustavu a hvězdný systém

Pro výpočet hranic obyvatelné zóny je použit model Kastinga et. al. (1993), později upravený Kopparapuem et. al. (2013). Model definuje hranice pro hvězdy hlavní posloupnosti spektrálních typů F, G, K a M s efektivní teplotou mezi 2 600 K a 7 200 K.Velikosti těles a vzdálenosti mezi nimi nejsou v měřítku. Vzdálenosti planet od jejich hvězd jsou však zobrazeny v jednotném měřítku, platném jak pro Slunce, tak pro vybranou hvězdu. Hvězdy jsou zobrazeny v poměru ke Slunci, pokud to velikost obrázku umožňuje. Pro výrazně větší hvězdy je zobrazeno základní kolečko s uvedením násobku velikosti Slunce.

Vzhledem k absenci ustáleného českého názvosloví pro hranice obyvatelné zóny jsou v obrázku všechny popisky v anglickém jazyce. Klíčové termíny jsou vysvětleny v legendě pod obrázkem.

Obyvatelná zóna

Na vodorovné ose je vzdálenost v astronomických jednotkách [au]; 1 au ≈ 149,6 milionu km, což odpovídá přibližné vzdálenosti Slunce–Země.

Názvy: Solar system (Sluneční soustava), Sun (Slunce), Mercury (Merkur), Venus (Venuše), Earth (Země), Uranus (Uran), Neptune (Neptun). Star system (hvězdný systém).

Hranice:

  • Recent Venus (RV) – doslova: nedávná Venuše; označuje vnitřní okraj obyvatelné zóny podle podmínek, kdy Venuše mohla mít ještě kapalnou vodu. Přídavné jméno recent odkazuje na geologicky nedávné období (řádově miliony let).
  • Runaway Greenhouse (RG) – doslova: únikový skleníkový efekt; označuje stav, kdy skleníkový efekt způsobí nevratné odpaření oceánů. Termín se používá zejména pro modelování vývoje Venuše.
  • Moist Greenhouse (MoG) – doslova: vlhký skleníkový efekt; přechodná fáze před úplným únikovým skleníkovým efektem, kdy vodní pára proniká do stratosféry.
  • Maximum Greenhouse (MG) – doslova: maximální skleníkový efekt; vnější hranice, kde kombinace CO2 a dalších plynů ještě udržuje kapalnou vodu.
  • Early Mars (EM) – doslova: raný Mars; odpovídá období před 3–4 miliardami let, kdy Mars potenciálně měl tekoucí vodu..

Oblasti:

  • Too Hot Zone – doslova: oblast mezi hvězdou a Recent Venus s teplotami znemožňujícími kapalnou vodu..
  • Optimistic Habitable Zone (HZ) – doslova: optimistická obyvatelná zóna, mezi Recent Venus a Early Mars; zahrnuje jak současné, tak historicky obyvatelné planety (včetně rané Venuše a Marsu).
  • Classical Habitable Zone (HZ) – doslova: konzervativní obyvatelná zóna, mezi Runaway – Maximum Greenhouse; užší definice založená na současných podmínkách pro kapalnou vodu.
  • Too Cold Zone – doslova: příliš chladná oblast, za Early Mars; příliš daleko od hvězdy, voda pouze ve zmrzlé podobě.

Podle:

  • BLOCH, J. Kalkulátor obyvatelnosti exoplanet. Plzeň, 2025. Diplomová práce. Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Vedoucí práce Ota Kéhar.
  • J. F. KASTING et al. (1993). Habitable zones around main sequence stars. Icarus, 101(1), 108-128. doi: 10.1006/icar.1993.1010
  • R. K. KOPPARAPU et al. (2013). Habitable zones around main-sequence stars: New estimates. Astrophys. J. vol. 765. no. 2. p. 131. Feb. 2013. doi: 10.1088/0004-637X/765/2/131.

Stránka byla naposledy editována 29. ledna 2017 v 9:24.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 1484750krát.

Vytištěno ze stránky projektu Hvězdy (astronomia.zcu.cz/hvezdy/exoplaneta-GJ_887)
Nahrávám...