Katalogy > Názvosloví > Óríón

Óríón, proslulý lovec, podle některých bájí syn boha Poseidóna, jeho matkou byla Euryalé. Jeho první ženu Sídu vypověděla bohyně Hérá do Tartaru, neboť se vyvyšovala krásou nad ní. Óríón se pak ucházel o  Meropu, dceru krále Oinopióna. Oinopión, syn boha vína Dionýsa, král na Chiu, sice Óríónovi dceru sliboval, slib však nechtěl dodržet, i když Óríón splnil královu podmínku a zbavil ostrov nebezpečných dravců. Óríón se jednou opil Oinopiónovým vínem a Meropu znásilnil. Oinopión prosil o pomoc svého otce, boha Dionýsa. Ten nařídil, aby Óríónovi dali Satyrové ještě více vína, a když pak tvrdě usnul, Oinopión ho oslepil. Podle věštby mohl Óríón znovu nabýt zrak, kdyby se díval do jitřního jasu boha Slunce Hélia, který vyjíždí u  Ókeanu na svou pouť. Óríón se dostal na Lémnos, tam sestoupil do dílny boha Héfaista, kde ho jeden z  učedníků (Kédalión) dovedl na východní konec Ókeanu. Tam se do Óríóna zamilovala bohyně Éós a na její prosby Hélios vrátil Óríónovi zrak. Pak odešel Óríón s bohyní na svatý ostrov Délos. Chtěl se pomstít Oinopiónovi. Ten se však před ním schoval v podzemním úkrytu; Óríón myslil, že prchl na Krétu ke králi Mínóovi, svému dědovi, aby u něho hledal spásu. Tam se setkal Óríón s bohyní Artemidou, která ho snadno přemluvila, aby zanechal své pomsty. Bůh Apollón se obával, že by krása Óríónova svedla jak bohyni Éós, tak i bohyni Artemidu. Proto popudil proti němu matku Zemi, které zvěstoval, jak se Óríón vychloubal, že zbaví zemi všech dravců a netvorů. Matka Země, bohyně Gáia, se rozlítila a poslala obrovského štíra, aby Óríóna zahubil. Óríón s  netvorem statečně zápasil, poznal však, že tuto příšeru nemůže zdolat žádný smrtelník. Proto uprchl na ostrov Délos. Bůh Apollón oklamal Artemidu a namluvil jí, že v moři plave jakýsi Kandaón, který svedl její kněžku. Rozhněvaná bohyně zasáhla Óríóna svým nikdy nechybujícím šípem do hlavy a pozdě v mrtvém poznala svého miláčka. Po smrti byl Óríón vzat na nebesa jako hvězda a je věčně pronásledován Štírem. Duše Óríónova potom i v podsvětí na asfodelové louce lovila zvěř.

Pro Mezopotámce Óríón představoval světlo oblohy, Uru-anna. Z tohoto názvu vzniklo i jméno Óríón.