• Program Apollo
• Mise
• AS-201, AS-203, AS-202
• Apollo 1
• Apollo 4
• Apollo 5
• Apollo 6
• Apollo 7
• Apollo 8
• Apollo 9
• Apollo 10
• Apollo 11
• Výběr posádky
• Cesta na Měsíc
• Základna Tranquility
• Návrat na Zemi
• Izolace
• Apollo 12
• Apollo 13
• Apollo 14
• Apollo 15
• Apollo 16
• Apollo 17
• Astronauti
• Seznam pokusů
• Navigační systém

Start rakety Saturn IB (mise AS-203)

Před tragédií Apolla 1 se uskutečnilo deset bezpilotních testů rakety Saturn I a následně tři bezpilotní testy rakety Saturn IB v rámci programu Apollo. Saturn I se využíval zejména k testování nosné rakety a vynášel do vesmíru pouze makety kosmické lodi Apollo. Následovaly lety AS-201, AS-203 a AS-202, které využívaly nosné rakety Saturn IB. Během těchto tří letů už byla využívána funkční kosmická loď Apollo.

První bezpilotní let rakety Saturn IB se uskutečnil 26. února 1966. Mise AS-201 měla za úkol prověřit nosnou raketu a fungování CSM (velitelský a servisní modul). Během tohoto letu se projevilo nesprávné fungování mnoha systémů CSM a zkratech v elektroinstalaci CM (velitelský modul), který se nedal ovládat při návratu do atmosféry.

Zpožděním dodávky kosmické lodi Apollo následovala 5. července 1966 mise AS-203. Hlavním cílem bylo ověřit funkčnost druhého stupně rakety Saturn IB ve stavu beztíže, jelikož měl být tento stupeň využit při pilotovaných letech k Měsíci. Celkem 83 senzorů a 2 kamery byly umístěny do nádrže druhého stupně, aby bylo možné zjistit chování pohonných látek ve stavu beztíže. V závěru mise byl druhý stupeň příčinou vysokého tlaku zničen. Mise byla označena za úspěšnou, jelikož byl druhý stupeň záměrně natlakován na hodnotu, kterou nemohl vydržet. To přineslo vývojářům informace o limitech maximálního možného namáhání druhého stupně.

O necelé dva měsíce později, 25. srpna 1966, odstartovala raketa Saturn IB k misi AS-202. Třetí let Saturnu IB měl obdobné cíle jako předešlý let, ale s náročnějším průběhem. Byly vykonány čtyři zážehy CMS, z nichž první trval 215 sekund. Při misi AS-201 byly vykonány pouze dva zážehy, z nichž nejdelší trval 184 sekund. Pro ověření funkčnosti okamžitého restartu motoru CSM trvaly poslední dva zážehy tři sekundy a byly provedeny v desetisekundovém intervalu. Tyto krátké restarty motorů se později využívaly ke korekci dráhy CSM.

ZVLÁŠTNOSTI V ČÍSLOVÁNÍ MISÍ APOLLO

Po tragédii Apolla 1 následoval 9. listopadu 1967 let Apolla 4. Toto nejasné číslování bylo způsobeno v prvopočátcích programu Apollo. Astronauti přišli s návrhem, aby označení Apollo 1 dostala už mise AS-201, nicméně NASA chtěla toto pojmenování udělit prvnímu pilotovanému letu. Po požáru na palubě Apolla 1 měla být vyslána další pilotovaná loď, která měla nést totožné označení. Na žádost vdov astronautů ale nebyl žádný další let takto označen. V roce 1967 bylo NASA navrhnuto přejmenování misí AS-201, AS-202 a AS-203 na Apollo 1A, 2 a 3. K tomuto přejmenování už ale nedošlo a 9. listopadu 1967 byla vyslána do vesmíru bezpilotní loď Apollo 4.

ÚDAJE O LETU AS-201

ÚDAJE O LETU AS-203

ÚDAJE O LETU AS-202

FOTOGALERIE

Start rakety Saturn IB (mise AS-201)

 

 

Start rakety Saturn IB (mise AS-203)

 

 

Start rakety Saturn IB (mise AS-202)

 

 

Velitelský modul (mise AS-202)