Pilotované lety > Apollo (1961–1972) > AS-201, AS-203, AS-202

AS-201, AS-203, AS-202

 

Start rakety Saturn IB (mise AS-203)

 

Před tragédií Apolla 1 se uskutečnilo deset bezpilotních testů rakety Saturn I a následně tři bezpilotní testy rakety Saturn IB v rámci programu Apollo. Saturn I se využíval zejména k testování nosné rakety a vynášel do vesmíru pouze makety kosmické lodi Apollo. Následovaly lety AS-201, AS-203 a AS-202, které využívaly nosné rakety Saturn IB. Během těchto tří letů už byla využívána funkční kosmická loď Apollo.

 

První bezpilotní let rakety Saturn IB se uskutečnil 26. února 1966. Mise AS-201 měla za úkol prověřit nosnou raketu a fungování CSM (velitelský a servisní modul). Během tohoto letu se projevilo nesprávné fungování mnoha systémů CSM a zkratech v elektroinstalaci CM (velitelský modul), který se nedal ovládat při návratu do atmosféry.

 

Zpožděním dodávky kosmické lodi Apollo následovala 5. července 1966 mise AS-203. Hlavním cílem bylo ověřit funkčnost druhého stupně rakety Saturn IB ve stavu beztíže, jelikož měl být tento stupeň využit při pilotovaných letech k Měsíci. Celkem 83 senzorů a 2 kamery byly umístěny do nádrže druhého stupně, aby bylo možné zjistit chování pohonných látek ve stavu beztíže. V závěru mise byl druhý stupeň příčinou vysokého tlaku zničen. Mise byla označena za úspěšnou, jelikož byl druhý stupeň záměrně natlakován na hodnotu, kterou nemohl vydržet. To přineslo vývojářům informace o limitech maximálního možného namáhání druhého stupně.

 

O necelé dva měsíce později, 25. srpna 1966, odstartovala raketa Saturn IB k misi AS-202. Třetí let Saturnu IB měl obdobné cíle jako předešlý let, ale s náročnějším průběhem. Byly vykonány čtyři zážehy CMS, z nichž první trval 215 sekund. Při misi AS-201 byly vykonány pouze dva zážehy, z nichž nejdelší trval 184 sekund. Pro ověření funkčnosti okamžitého restartu motoru CSM trvaly poslední dva zážehy tři sekundy a byly provedeny v desetisekundovém intervalu. Tyto krátké restarty motorů se později využívaly ke korekci dráhy CSM.

 

 

ZVLÁŠTNOSTI V ČÍSLOVÁNÍ MISÍ APOLLO

 

Po tragédii Apolla 1 následoval 9. listopadu 1967 let Apolla 4. Toto nejasné číslování bylo způsobeno v prvopočátcích programu Apollo. Astronauti přišli s návrhem, aby označení Apollo 1 dostala už mise AS-201, nicméně NASA chtěla toto pojmenování udělit prvnímu pilotovanému letu. Po požáru na palubě Apolla 1 měla být vyslána další pilotovaná loď, která měla nést totožné označení. Na žádost vdov astronautů ale nebyl žádný další let takto označen. V roce 1967 bylo NASA navrhnuto přejmenování misí AS-201, AS-202 a AS-203 na Apollo 1A, 2 a 3. K tomuto přejmenování už ale nedošlo a 9. listopadu 1967 byla vyslána do vesmíru bezpilotní loď Apollo 4.


ÚDAJE O LETU AS-201

 

AS-201
Typ mise Suborbitální testovací let
Operátor NASA
Trvání mise 37 minut a 19,7 sekund
Uražená vzdálenost 8 477 km
Apogeum 492,1 km
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď Apollo CSM-009
Výrobce North American Aviation
Hmotnost při startu 15 294 kg
Začátek mise
Datum startu 26. února 1966, 16:12:01 UTC
Raketa Saturn IB SA-201
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-34
Konec mise
Loď vyzvedávající CM USS Boxer
Datum přistání 26. února 1966, 16:49:21 UTC
Místo přistání Atlantický oceán, 8° 56'S 10° 43'W

 

 

ÚDAJE O LETU AS-203

 

AS-203
Typ mise Testování druhého stupně ve stavu beztíže
Operátor NASA
Trvání mise ~ 6 hodin
Uražená vzdálenost 161 900 km
Počet obletů Země 4
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď Žádná
Začátek mise
Datum startu 5. července 1966, 14:53:13 UTC
Raketa Saturn IB SA-203
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-37B
Konec mise
Datum přistání 5. července 1966

 

 

ÚDAJE O LETU AS-202

 

 

AS-202
Typ mise Suborbitální testovací let
Operátor NASA
Trvání mise 1 hodina, 33 minut a 2 sekundy
Uražená vzdálenost 25 700 km
Apogeum 1 142,9 km
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď Apollo CSM-011
Výrobce North American Aviation
Hmotnost při startu 20 091 kg
Začátek mise
Datum startu 25. srpna 1966, 17:15:32 UTC
Raketa Saturn IB SA-202
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-34
Konec mise
Loď vyzvedávající CM USS Hornet
Datum přistání 25. srpna 1966, 18:48:34 UTC
Místo přistání Tichý oceán, 16° 07´N 168° 54´E
 

 

 

FOTOGALERIE

 

AS-201
Start rakety Saturn IB (mise AS-201)

 

 

Start rakety Saturn IB (mise AS-203)

 

 

Start rakety Saturn IB (mise AS-202)

 

 

Velitelský modul (mise AS-202)

 

Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:24.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 524krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2439-as-201-as-203-as-202)
Nahrávám...