Apollo 1

„Pokud zahyneme, netruchlete pro nás. Máme riskantní povolání a tahle rizika na sebe bereme. Vesmírný program je pro tuto zemi příliš důležitý, než aby se nadmíru zdržel, pokud by někdy došlo k neštěstí.“- G. Grissom v rozhovoru tři týdny před požárem na palubě Apolla 1.

 

Ze strachu ze sovětského prvenství dobytí Měsíce byl v prvopočátcích program Apollo uspěchaný. Když dne 27. ledna 1967 posádka Apolla 1 usedla do velitelského modulu na vrcholu rakety Saturn IB ke cvičnému startu, byla si vědoma faktu, že velitelský modul obsahuje řadu konstrukčních nedostatků.

 

Ve velitelském modulu se nacházela celá řada hořlavých materiálů jako je nylon nebo suchý zip. Také nebyla dořešena elektroinstalace. Elektrické kabely nebyly uchyceny a jejich izolace byla řešena izolační páskou. Po elektroinstalaci se také běžně šlapalo, což způsobovalo poškození izolace kabelů. Ani posádka Apolla 1 nebyla s konstrukcí spokojena, jak naznačuje obrázek vpravo.

 

 

Posádka Apolla 1 vyjádřující své obavy z konstrukce velitelského modulu 19. srpna 1966.

 

O těchto nedokonalostech vědělo vedení NASA několik měsíců před tragédií a požadovalo po výrobci velitelského modulu, North American Aviation, nápravu. To by ale znamenalo výrazné zpoždění dodávky uspokojivého velitelského modulu. Proto NASA rozhodla označit tyto nedostatky za uspokojivé, aby nebyl ohrožen termín vytyčený J. F. Kennedym.

 

 

Apollo 1 - dvojitý systém dveří velitelského modulu

Dalším nevyhovujícím prvkem byl vstupní průlez, který znemožňoval případnou evakuaci posádky. Vstupní průlez se skládal ze dvou dílů, jelikož loď měla dvojitý plášť. Vnitřní díl se otevíral směrem do kabiny, vnější díl směrem ven z kabiny. Poklopy byly dále uzavřeny v aerodynamickém krytu. Celkové otevření dveří tak trvalo více jak 90 sekund.

 

 

V den testování startu astronauti neustále komunikovali s řídícím centrem, ale spojení nebylo dokonalé. Velice často místo zvuku slyšeli ve svých sluchátkách pouze chrčení. Jedenáct minut před simulovaným startem bylo testování pozastaveno a tým spojařů se snažil problém vyřešit.

 

V tu chvíli byla atmosféra kabiny tvořena čistým kyslíkem s přetlakem 111 kPa, který měl odhalit netěsnosti kabiny. V důsledku zkratu v elektroinstalaci vzplanul čistý kyslík. Následovalo náhlé zvýšení teploty a tlaku v kabině, který byl na hodnotě 275 % tlaku atmosférického. Takovýto tlak znemožňoval otevření vnitřních dveří. Záchranné týmy v tu dobu nebyly připraveny, jelikož pohotovost protipožárních čet byla pouze v době, kdy bylo v nosiči natankované palivo. Necelých 11 vteřin byl slyšet křik astronautů z velitelského modulu, poté bylo spojení přerušeno.

 

 

Požár na palubě Apolla 1

 

Po několika minutách praskl v důsledku přetlaku vnější plášť kabiny a plameny se dostaly ven z modulu. Startovací rampa byla okamžitě zahalena dýmem a záchranné týmy, které nebyly vybaveny dýchacími maskami, byly evakuovány do bezpečí, aby jim byla poskytnuta první pomoc. Po sedmi hodinách ochladl plášť na dostatečně nízkou teplotu, aby se technikům podařilo otevřít poklop lodi. Byla vytažena pouze zuhelnatělá těla astronautů, kteří se zadusili během několika vteřin kouřem.

 

„Víte, řekl bych, že člověk se spíš smíří ztratit přítele za letu, ale ztratit je při nějakém pozemním testu, to vážně bolelo. Byla to vlastně obžaloba nás ostatních. Tím myslím, že jsme prostě někde udělali chybu. Neil Armstrong, 2001

 

Po této tragédii byly veškeré další mise Apollo zastaveny a bylo nařízeno vyšetřování nehody. Do čela vyšetřovací komise se postavil astronaut F. F. Borman. Vyšetřovatelé zjistili, že program Apollo byl tak uspěchaný, že k velitelskému modulu neexistovala ani kompletní technická dokumentace. Vyšetřování také prokázalo nedostatečně chráněnou elektroinstalaci a velké množství hořlavého materiálu v konstrukci velitelského modulu. Bylo tedy nutné razantní přepracování konstrukce modulu včetně vstupního průlezu.

 

Novinkou nového modulu bylo otevírání průlezu pouze směrem ven z lodi. Do modulu byla také přidána podlaha, aby bylo zajištěno, že se po kabelech nebude moci chodit. Atmosféra kabiny byla nově tvořena z 60 % dusíkem a 40 % kyslíkem. Tento velký pokrok se podařil během 18 měsíců. Dalo by se říci, že tato nehoda celému programu prospěla, jelikož se přišlo na nespočet závažných poruch, které by v budoucnu mohly způsobit mnoho dalších nehod.

 

„Katastrofa, k níž došlo na Kennedyho mysu 27. ledna 1967, je tragédií nejenom pro Spojené státy. Žal amerického lidu sdílejí národy všech zemí. Kosmonauti jsou v jistém smyslu vyslanci celé Země, všeho lidstva ve vesmíru bez hranic, bez ohledu na to, ze které země vzlétli.“ Tisková zpráva sovětského velvyslanectví, 1. února 1967.

 

 

INSIGNIE LETU

 

Insignie letu Apollo 1

 

 

Insignie pro první pilotovaný let Apollo byla navržena posádkou v červnu roku 1966 za asistence Allena Stevense, který byl zaměstnancem North American Aviation. Letový emblém vyobrazuje kosmickou loď Apollo na oběžné dráze Země letící nad jihovýchodem Spojených států, což symbolizuje zahajovací bod mise – Floridu. Na insignii lze dále nalézt Měsíc, který představuje cíl programu Apollo. V pozadí jsou umístěny hvězdy a pruhy vlajky Spojených států amerických. Žluté mezikruží nese jména astronautů a název mise. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

POSÁDKA

 

Posádka Apolla 1 - Virgil I. "Gus" Grissom, Edward H. White II and Roger B. Chaffee, 27. ledna 1967.

 

(L) Virgil I. "Gus" Grissom

 

(C) Edward H. White II.

 

(R) Roger B. Chaffee

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Virgil I. "Gus" Grissom

 

Mise                          Datum Role      Poznámky
Mercury 4             21. července 1961   Druhý Američan ve vesmíru
Gemini 3 23. března 1965 Velitel První pilotovaný let programu Gemini
Apollo 1 27. ledna 1967        Velitel        Zemřel při požáru na palubě Apolla 1

 

 

Edward H. White II

 

Mise                         Datum Role      Poznámky           
Gemini 4                           3. - 7. června 1965        Pilot              První americký výstup do kosmického prostoru
Apollo 1 27. ledna 1967         Starší pilot Zemřel při požáru na palubě Apolla 1

 

 

Roger B. Chaffee

 

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 1                       27. ledna 1967         Pilot            Zemřel při požáru na palubě Apolla 1

 

 

ZÁLOŽNÍ POSÁDKA

 

Jméno Role
Walter M. "Wally" Schirra, Jr. Velitel
Donn F. Eisele Starší pilot
R. Walter Cunningham Pilot

 

 

 

 

 

 

 

ÚDAJE O LETU APOLLO 1

Apollo 1
Typ mise Ověření funkčnosti kosmické lodi
Operátor NASA
Doba trvání mise až 14 dní (plánováno)
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď CSM-012
Typ kosmické lodi Apollo velitelský/servisní modul
Výrobce North American Aviation
Hmotnost při startu 20 000 kg
Posádka
Počet členů 3
Členové Virgil I. "Gus" Grissom
  Edward H. White 
  Roger Chaffee
Začátek mise
Datum startu 21. února 1967 (plánováno)
Nosná raketa Saturn IB AS-204
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-34
Konec mise
Nehoda 27. ledna 1967, 23:31:19 UTC

 

 

 

FOTOGALERIE

 

 

Apollo 1 - velitelský modul
 
Posádka Apolla 1 při tréningu ve velitelském modulu
 
Astronaut Edward H. White II, pilot velitelského modulu; Virgil I. Grissom, velitel mise; a Roger B. Chaffee, pilot lunárního modulu. Všichni tři astronauté zahynuli 27. ledna 1967 při požáru na palubě Apollo 1 při zkouškách ve velitelském modulu. Tito astronauté byli vybráni pro první pilotovaný let v rámci programu Apollo.
Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:25.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 5570krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2440-apollo-1)
Nahrávám...