- ZŠ - základní škola(vhodné pro žáky základních škol)
- SŠ - střední škola(vhodné pro studenty středních škol)
- VŠ - vysoká škola(rozšířené informace pro studenty vysokých škol)
- bez omezení
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová a texty zatím nejsou označené obtížností...
- Otázky nejsou bohužel zadané...zkuste jiný projekt.
Tato funkce je na stránkách Astronomia nová, testové otázky jsou přidávány postupně...
Apollo 16
Pátá a zatím předposlední měsíční expedice započala 16. dubna 1972. Posádku Apolla 16 tvořili J. W. Young, Ch. M. Duke a T. K. Mattingly. Po startu byla kosmická loď navedena na trans-lunární dráhu. Přestavba lodi proběhla bezproblémově. Na cestě na Měsíc postačila pouze jedna korekce dráhy motorem SPS. Apollo bylo 19. dubna 1972 navedeno na dráhu kolem Měsíce ve výšce 107 – 315 km nad povrchem Měsíce zážehem motoru SPS po dobu 375 s.
Apollo vykonalo dva oběhy kolem Měsíce a zážehem motoru SPS po dobu 24 s změnilo výšku dráhy na 19 - 107 km. Young s Dukem přestoupili do lunárního modulu s volacím znakem Orion a oddělili se od velitelské sekce s volacím znakem Casper.
Mattingly ve velitelském modulu měl dle plánů převést CSM na vyčkávací dráhu ve výšce 100 km. Nestabilita v záložním řídícím systému hlavního motoru CSM způsobila oddálení přistání LM o tři oběhy a navedení CSM na vyčkávací dráhu ve výšce 96 - 111 km o další oběh. Tyto problémy způsobilo přistání o den později a zkrácení času posádky na povrchu Měsíce.
Lunární modul přistál 21. dubna 1972 v pevninské oblasti poblíž kráteru Descartes. Odchylka od předpokládaného místa přistání byla 300 m severně a 143 m západně. Dle mínění geologů mohlo zdejší náhorní plošinu vytvořit sopečná činnost a nikoliv dopad vesmírného tělesa.
Během tří dnů absolvovali astronauti tři výstupy, při nichž strávili mimo loď více jak 20 hodin a najeli s lunárním vozítkem 26,7 km. Nejvyšší dosažená rychlost Roveru byla 18 km/h. Oblast průzkumu byla výrazně rozbrázděna krátery a poset velkými balvany. Mezi vzory dovezenými na Zemi byl též největší sebraný kámen z Měsíce o hmotnosti 11,7 kg. Tento kámen dostal jméno podle hlavního geologa, Billa Muehlbergera, který pracoval na přípravách letu Apolla 16. Kámen nese jméno „Big Muley“.
První vycházka započala 21. dubna 1972 a trvala 17 hodin a 11 minut. Hlavním úkolem bylo zprovoznění Roveru a instalace soupravy ALSEP 16 napájené radioizotopovým generátorem. Souprava byla vypnuta až 1. října 1977.
Druhá vycházka začala 22. dubna a trvala 7 hodin a 23 minut. Hlavním cílem byl průzkum oblasti jižním směrem od místa přistání. Rover urazil vzdálenost 11,5 km, přičemž astronauti překonali výškový rozdíl 250 m a získali 40 kg vzorků.
Třetí vycházka začala 23. dubna a trvala 5 hodin a 40 minut. Cílem byl průzkum geologicky zajímavé oblasti nacházející se severním směrem od místa přistání. Bylo zde naměřeno silné magnetické pole a na povrchu se nacházely až dvaceticentimetrové balvany.
Start lunární sekce z Měsíce proběhl 24. dubna 1972 a byl zachycen kamerou umístěnou v zaparkovaném lunárním vozítku. V tentýž den došlo ke spojení CSM a LM na oběžné dráze Měsíce. Po přechodu posádky do velitelského modulu byl lunární modul odhozen. V důsledku chybně nastavených řídících prvků se nepodařilo LM nasměrovat k dopadu na Měsíční povrch, kde by náraz zachytily seismografy. Stejným neúspěchem skončilo také vystřelení satelitu ze servisní sekce. Satelit setrval na nízké oběžné dráze Měsíce a zanikl po 426 obězích 29. května 1972. Původně měl zůstat na oběžné dráze Měsíce více jak rok.
Návrat k Zemi započal 25. dubna 1972 o 18 hodin dříve, oproti původnímu plánu NASA. Tato změna nastala díky závadě na motoru SPS. Během cesty na Zemi vykonal Mattingly ve výšce 274 000 km nad Zemí z kabiny (25. dubna 1972) a sejmul z povrchu SM kazety s filmy a biologickým materiálem. Přistání proběhlo 27. dubna 1972 do vod Tichého oceánu. Velitelský modul vyzvedla loď USS Ticonderoga.
INSIGNIE LETU
Insignii Apolla 16 dominuje vyobrazení orla bělohlavého (symbol Spojených států amerických) a štít v národních barvách (červená, bílá, modrá), což reprezentuje lid Spojených států amerických. Tento motiv se nachází na šedém poli, jež reprezentuje měsíční povrch. Štít je z části překryt zlatou křivkou reprezentující samotnou NASA. Na modrém kruhu se zlatým okrajem, který obepíná celé vyobrazení, se nachází 16 hvězd. Ty reprezentují číslo mise. Zároveň se v něm nachází jména členů posádky: Young, Mattingly a Duke. Insignie byla navržena členy posádky.
POSÁDKA
(L) Thomas K. Mattingly
(C) John W. Young
(R) Charles M. Duke
John W. Young
| Mise | Datum | Role | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Gemini 3 | 23. března 1965 | Pilot | První pilotovaný let programu Gemini. |
| Gemini 10 | 18.-21.července 1966 | Velitel | Spojení lodi Gemini s tělesem Agena. |
| Apollo 10 | 18.-26. května 1969 | Pilot velitelského modulu | Poslední testování kosmické lodi před přistáním Apolla 11 na Měsíci. |
| Apollo 16 | 16.-21. dubna 1972 | Velitel | Páté přistání člověka na Měsíci. |
| STS-1 | 12.-14. dubna 1981 | Velitel | První mise raketoplánu Columbia. |
| STS-9 | 28. listopadu - 8. prosince 1983 | Velitel | Šestá mise raketoplánu Columbia. Devátá mise v rámci programu Space Shuttle. |
Thomas K. Mattingly
| Mise | Datum | Role | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Apollo 16 | 16.-21. dubna 1972 | Pilot velitelského modulu | Původně měl letět s Apollem 13, byl ale nahrazen Swigertem. |
| STS-4 | 27. června - 4. července 1982 | Velitel | Čtvrtá mise raketoplánu Columbia. Jednalo se o poslední zkušební misi. |
| STS-51C | 24. - 27. ledna 1985 | Velitel | Vojenská mise. Vypuštění satelitu Magnum nad Indický oceán. |
Charles M. Duke
| Mise | Datum | Role | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Apollo 16 | 16.-21. dubna 1972 | Pilot lunárního modulu | Páte přistání člověka na Měsíci. |
ZÁLOŽNÍ POSÁDKA
| Jméno | Role |
|---|---|
| Fred Haise | Velitel |
| Stuart A. Roosa | Pilot velitelského modulu |
| Edgar D. Mitchell | Pilot lunárního modulu |
ÚDAJE O LETU APOLLO 16
| Apollo 16 | |||
|---|---|---|---|
| Typ mise | Pilotované lunární přistání | ||
| Operátor | NASA | ||
| Doba trvání mise | 11 dní, 1 hodina, 51 minut a 5 sekund | ||
| Vlastnosti kosmické lodi | |||
| Kosmická loď | Apollo CSM-113; Apollo LM-11 | ||
| Typ kosmické lodi | Apollo velitelský/servisní modul; Lunární modul | ||
| Výrobce | CSM: North American Rockwell; LM: Grumman | ||
| Hmotnost při startu | 48 637 kg | ||
| Hmotnost při přistání | 5 441 kg | ||
| Posádka | |||
| Počet členů | 3 | ||
| Členové | John W. Young | ||
| Thomas K. Mattingly II | |||
| Charles M. Duke, Jr. | |||
| Volací znak | CSM: Casper; LM: Orion | ||
| Začátek mise | |||
| Datum startu | 16. dubna 1972, 17:54:00 UTC | ||
| Nosná raketa | Saturn V SA-511 | ||
| Odpalovací rampa | Cape Canaveral Air Force Station LC-39A | ||
| Konec mise | |||
| Loď vyzvedávající CM | USS Ticonderoga | ||
| Datum přistání | 27. dubna 1972, 19:45:05 UTC | ||
| Místo přistání | Tichý oceán; 0° 43´ S 156° 13´ W | ||
| Orbita Měsíce | |||
| Dosažení orbity Měsíce | 19. dubna 1972, 20:22:27 UTC | ||
| Opuštění orbity Měsíce | 25. dubna 1972 02:15:33 UTC | ||
| Počet oběhů Měsíce | 64 | ||
| Přistání na Měsíci | |||
| Kosmická loď | Lunární modul | ||
| Datum přistání | 21. dubna 1972, 02:23:35 UTC | ||
| Datum návratu | 24. dubna 1972, 01:25:47 UTC | ||
| Místo přistání | Descartes Highlands | ||
| Hmotnost vzorků | 95,71 kg | ||
| EVA | 3 | ||
| Délka EVA | Celkem: 20 hodin, 14 minut a 14 sekund | ||
| První výstup: 7 hodin, 11 minut a 2 sekundy | |||
| Druhý výstup: 7 hodin, 23 minut a 9 sekund | |||
| Třetí výstup: 5 hodiny, 40 minut a 3 sekundy | |||
| Spojení CSM a LM (před přistáním na Měsíci) | |||
| Datum spojení | 16. dubna 1972, 21:15:53 UTC | ||
| Datum odpojení | 20. dubna 1972, 18:07:31 UTC | ||
| Spojení CSM a LM (po přistáním na Měsíci) | |||
| Datum spojení | 24. dubna 1972, 03:35:18 UTC | ||
| Datum odpojení | 24. dubna 1972, 20:54:12 UTC | ||
| Lunar Rover | |||
| Ujetá vzdálenost | 26.7 km | ||
FOTOGALERIE
