Apollo 13

 

Start Apolla 13, 11. dubna 1970.

Po dvou přistáních člověka na Měsíci začali Američané považovat lety na Měsíc za samozřejmost. Vše se ale změnilo v roce 1970, kdy došlo k explozi v servisní sekci Apolla 13.

 

K této výpravě byl vybrán skutečný veterán letů do vesmíru – Jim Lovell. K němu si připojili dva nováčci – Fred Haise a Jack Swigert. Poslední zmiňovaný byl členem záložní posádky. Na poslední chvíli nahradil Kena Mattinglyho, u kterého bylo podezření na zarděnky.

 

Start rakety Saturn V proběhl 11. dubna 1970 v pořádku. Kosmická loď byla navedena na přechodnou dráhu k Měsíci a přestavba lodi proběhla bezproblémově.  Dne 13. dubna byla loď navedena na tzv. nenávratovou dráhu. V případě selhání motorů SPS u Měsíce by nebylo možné se automaticky vrátit na Zemi. Téhož dne náhle poklesla a posléze úplně přerušila dodávka proudu z palivových článků servisního modulu. Došlo k explozi nádrže se stlačeným kyslíkem. Tato exploze byla vyvolána zkratem, který nastal v elektrických ohřívačích uvnitř nádrže. V tento okamžik prohlásil Swigert jednu z nejslavnějších hlášek v historii kosmických letů: „Houstone, máme tu problém.“

 

Servisní sekce ztratila možnost dodávat astronautům elektrickou energii a životně důležitý kyslík. Přistání na Měsíci bylo zrušeno. Prioritou bylo co nejrychleji dopravit astronauty na Zemi. Nebylo ale možné přerušit let a loď jednoduše otočit. Pro takový manévr nebyl dostatek paliva v CSM. Nevěděla se také přesná závada na servisní sekci. Proto nemohl být motor SPS z bezpečnostních důvodů použit.

 

Jedinou možností, jak dostat astronauty Apolla 13 zpátky na Zemi, bylo využití měsíční gravitace jako praku. Měsíc by kosmickou loď přitáhl k sobě a na odvrácené straně Měsíce by ji vymrštil zpět k Zemi bez nutnosti dlouhého zážehu. Apollo 13 se muselo k Měsíci přiblížit po určité trajektorii. Jak již bylo zmíněno, nemohl být využit motor SPS. Pro zážeh se musel využít motor lunárního modulu (DPS), který navedl loď na tzv. návratovou dráhu.

      

Návratová trajektorie byla vyřešena. Otázkou zůstávalo, zda dokáže posádka přežít tak dlouho bez energie. Velitelský modul měl vlastní baterie i zásoby kyslíku, nicméně takové množství postačovalo pouze na dobu několika hodin pro návrat velitelské sekce atmosférou na Zemi.

 

Musel být proto využit lunární modul, který byl připojen na vrcholku CSM. Posádka vykonala urychlený přesun do LM s volacím znakem Vodnář. Všechny zásoby byly přeneseny z velitelské sekce do lunárního modulu. Poté byl velitelský modul uzavřen a kompletně vypnut.

 

Lunární modul nebyl na tuto operaci ale stavěn. Místo ochrany dvou lidí po dobu dvou dnů měl náhle zachránit tři muže po dobu čtyř dnů. V lunárním modulu byla zima a vlhkost. Největší problém byl ale kyslík. Kapacita kazet na odstraňování oxidu uhličitého byla velice rychle vyčerpána. Musely být použity kazety z velitelské sekce, které ale byly odlišně tvarované. Díky specialistům NASA se podařilo za pomocí věcí na palubě Apollo 13 upravit kazety z velitelské sekce tak, aby byly použitelné na palubě lunárního modulu.

 

Na cestě na Zemi musela posádka vykonat jednu velkou a dvě malé korekce dráhy.  Z důvodu šetření energie nemohl být využit navigační systém. Proto byly zážehy vypočítávané pomocí hvězd. V poslední den letu byla servisní sekce odhozena a z paluby lunárního modulu bylo zdokumentováno její poškození. Mezitím přešli astronauti do velitelské sekce, kde dobili díky lunárnímu modulu baterie CM.  Dne 17. dubna 1970 v 17:44 SEČ byl těsně před vstupem do atmosféry odhozen lunární modul. Astronauti přistáli v 19:08 SEČ v Pacifiku a byli vyloveni lodí USS Iwo Jima. 

 

 

LETOVÁ INSIGNIE

 

 

 

Insignie mise Apollo 13

Apollón, bůh slunce v řecké mytologii, je představován jako slunce. Tři koně, kteří představující posádku Apolla 13, táhnou svůj vůz po povrchu Měsíce. Znázornění symbolizuje, jak Apollónovi jezdci rozšířili světlo vědění na celé lidstvo. V levé části insignie stojí latinský nápis "Ex Luna, Scientia", což znamená "Z Měsíce, vědění".

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

POSÁDKA

 

 

Zleva: Fred W. Haise, John L. Swigert, James A. Lovell

 

(L) Fred W. Haise, Jr.

 

(C) John L. Swigert, Jr.

 

(R) James A. Lovell, Jr.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

John L. Swigert

 

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 13 11. - 17. dubna 1970 Pilot velitelského modulu Přerušené přistání na Měsíci.

 

 

Fred W. Haise

 

Mise Datum Role Poznámky
Apollo 13 11. - 17. dubna 1970 Pilot velitelského modulu Přerušené přistání na Měsíci.

 

 

James A. Lovell

 

Mise Datum Role Poznámky
Gemini 7 4. - 18. prosince 1965 Pilot Dlouhodobý let. Ověření schopností lidského organismu přežít ve stavu beztíže. Skupinový let s Gemini 6A.
Gemini 12 11. - 15. listopadu 1966 Velitel Spojení s tělesem Agena.
Apollo 8 21. - 27. prosince 1968 Pilot velitelského modulu První oblet Měsíce lidskou posádkou.
Apollo 13 11. - 17. dubna 1970 Velitel Přerušené přistání na Měsíci.

 

ZÁLOŽNÍ POSÁDKA

 

Jméno Role
John W. Young Velitel
Ken Mattingly Pilot velitelského modulu
Charles M. Duke Pilot lunárního modulu

* Ken Mattingly měl letět s posádkou Apolla 13 do vesmíru. V důsledku podezření na zarděnky byl z letu vyřazen a nahrazen J. L. Swigertem.

 

 

ÚDAJE O LETU APOLLO 13

 

Apollo 13
Typ mise Pilotované lunární přistáni
Operátor NASA
Doba trvání mise 5 dní, 22 hodin, 54 minut a 41 sekund
Vlastnosti kosmické lodi
Kosmická loď Apollo CSM-109; Apollo LM-7
Typ kosmické lodi Apollo velitelský/servisní modul; Lunární modul
Výrobce CSM: North American Rockwell; LM: Grumman
Hmotnost při startu 45 931 kg
Hmotnost při přistání 5 050 kg
Posádka
Počet členů 3
Členové Jim Lovell
  Jack Swigert 
  Fred Haise
Volací znak CSM: Odysea; LM: Vodnář
Začátek mise
Datum startu 11. dubna 1970, 19:13:00 UTC
Nosná raketa Saturn V SA-508
Odpalovací rampa Cape Canaveral Air Force Station LC-39A
Konec mise
Loď vyzvedávající CM USS Iwo Jima
Datum přistání 17. dubna 1970, 18:07:41 UTC
Místo přistání Tichý oceán, 21° 38´ S 165° 21´ W
Průlet kolem Měsíce
Nejbližší průlet - datum 15. dubna 1970, 00:21:00 UTC
Nejbližší průlet - vzdálenost 254 km
Spojení CSM a LM 
Datum spojení 11. dubna 1970, 22:32:08 UTC
Datum odpojení 17. dubna 1970, 16:43:00 UTC

 

 

FOTOGALERIE

Start Apolla 13, 11. dubna 1970.
 

Pohled na planetu Zemi z kosmické lodi Apollo 13.
 

Kanystry s hydroxidem lithným (kanystry pohlcují oxid uhličitý) na palubě Apolla 13 upraveny pro čistění vzduchu na palubě lunárního modulu.
 

Pohled na povrch Měsíce z paluby Apolla 13.
 

S-IVB vyfotografovaný z lunárního modulu.
 

Pohled na velitelský modul a povrch Měsíce z paluby lunárního modulu.
 

Dokovací sekvence lunárního modulu Apolla 13.
 

Lunární modul - volací znak: Vodnář.
 

Dr. Thomas Paine (na středu fotografie) a další zaměstnanci NASA tleskají úspěšnému návratu posádky Apolla 13 na Zemi.
 

Posádka Apolla 13 na palubě USS Iwo Jima po přistání do vod Tichého oceánu. V pozadí se nachází vrtulník, který dopravil astronauty (zleva: Fred W. Haise, James A. Lovell a John L. Swigert) na palubu Iwo Jimi. Velitelský modul se vrátil na Zemi 17. dubna 1970. 
Stránka byla naposledy editována 15. února 2016 v 10:52.
Stránka byla od 15. 1. 2010 zobrazena 745krát.

Vytištěno ze stránky projektu Kosmické lety (astronomia.zcu.cz/kosmolety/apollo/2450-apollo-13)
Nahrávám...